Zajímavosti o pražské mincovně

Hned na začátku je potřeba říci, že pojem „Pražská mincovna“ v sobě nezahrnuje pouze jedinou instituci, ale rovnou jednu velkou množinu mincoven, které v dřívějších dobách na území našeho hlavního města fungovaly.

Úplně nejstarší doloženou mincovnou by bylo možné najít na přelomu desátého a jedenáctého století na Vyšehradě. V podstatě jediným důkazem o její existenci jsou nalezené mince Praga Civitas.

Na tomto místě však mincovna nefungovala příliš dlouho. Dle spolehlivých pramenů se nejprve přesunula do podhradí, aby se pak z této lokality přemístila na Staré město, konkrétně na Staroměstské náměstí. To se událo někdy v druhé polovině dvanáctého století.

Dlouhá historie ražení mincí v Praze

Jak již bylo naznačeno výše, ražba mincí v Praze probíhala již v desátém století, a sice za vlády Boleslava I. V té době se zde razily primárně denáry. Ty přetrvaly až do začátku čtrnáctého století, kdy je vystřídaly pražské groše. V té době byla dražba z Prahy přesunuta Václavem II. do Kutné hory.

Do české metropole se ražba vrátila nedlouho po usednutí Jana Lucemburského na trůn. To se stalo v roce 1325. Nerazily se zde ale groše, nýbrž zlaté florény. Tímto krokem měl král v úmyslu vylepit stav české pokladny a zároveň zvýšit prestiž vlastní osoby jak v u nás, tak i v celé Evropě. Název florény byl převzat z italštiny a o jejich výrobu se dokonce starali i raziči z Itálie, konkrétně z Florencie.

Během vlády Karla IV. se florény přejmenovaly na dukáty a razily se ještě i za jeho syna Václava IV., ovšem už v daleko menším množství. Od začátku šestnáctého století se v Praze však začaly produkovat i stříbrné tolary, které se však nerazily pouze na území Prahy, ale i na jiných místech českého království. Tolary platily jak u nás, tak i ve většině států v tehdejší Evropě.

Ražení mincí u nás má dlouhou tradici. Byla období, kdy se produkci dařilo více, ale samozřejmě byly i doby útlumu. A to hlavně z důvodu nedostatku kovů, případně válečným konfliktům. I dnes funguje v Praze mincovna, ovšem ta se již stará prakticky o výrobu pamětních medailí.

Autor: Tomáš Bajgar
Foto: Licence Creative Commons