Záhada pražského golema
10.12.2021
Záhadná bytost. Obr obdařený mimořádnou silou. Robot vynalezený v novověku. Dodnes uchvacuje, ačkoliv nevíme, kým byl a zda vůbec byl. Řeč je o legendárním pražském golemovi. Je zrnko pravdy na jeho příběhu nebo se jedná jen o pohádku? Pojďme se podívat na hlavní mezníky v hledání pražského golema.
Prahu v té době obýval jeden z největších učenců, nejen 16. století – Jehuda ben Bacalel, známější pod jménem Rabi Löw. Tomu se jedné noci zdál podivný sen, ve kterém spatřil nápis, který mu říkal: „Vytvoř z hlíny tvora, který Ti bude pomáhat proti všem nepřátelům.“ Netrvalo dlouho a Rabi Löw vykonal se svými společníky mystický obřad, při kterém uhnětal postavu z písku. Na konci tohoto rituálu vložil Löw do postavy „šém“, kde bylo napsáno Boží jméno. Tento šém měl golema oživit…
Více než 50 let pak trvalo, než se na půdu Staronové synagogy vydal další badatel. Hledat golema se v 80. letech pokoušel i známý český záhadolog Ing. Ivan Mackerle. Ten, vybaven na tehdejší poměry moderní technikou, tělo golema na půdě Staronové synagogy nenašel.
Jedno je však jasné - golemova legenda žije dál.
Autor: Jiří Garncarz
Foto: Licence Creative Commons
Tajemný rituál
Židé to neměli v polovině 16. století v Praze jednoduché. Často se jim „na triko“ házely zločiny, kde nebyl jasný pachatel. Byli tak obviňování ze žhářství a jiných trestných činů. Na různých místech dokonce docházelo k masakrování židů. Potřeba ochránce židů se zdála býti den ze dne aktuálnější…Prahu v té době obýval jeden z největších učenců, nejen 16. století – Jehuda ben Bacalel, známější pod jménem Rabi Löw. Tomu se jedné noci zdál podivný sen, ve kterém spatřil nápis, který mu říkal: „Vytvoř z hlíny tvora, který Ti bude pomáhat proti všem nepřátelům.“ Netrvalo dlouho a Rabi Löw vykonal se svými společníky mystický obřad, při kterém uhnětal postavu z písku. Na konci tohoto rituálu vložil Löw do postavy „šém“, kde bylo napsáno Boží jméno. Tento šém měl golema oživit…
Egon Erwin Kisch na stopě
Dlouhá staletí byl osud golema záhadou. Prvním, kdo v této otázce prováděl bádání, byl slavný spisovatel a novinář – Egon Erwin Kisch. Ten se ke golemovi „dostal“ s trochou štěstí. Kisch jako voják Rakousko-Uherské armády pobýval v roce 1915 u jednoho vesnického žida. S vesničanem se Kisch spřátelil a ten mu dal k dispozici mnoho knih, které byly napsány v hebrejštině. Starce potěšil zájem a znalost hebrejského písma Kische natolik, že se mu rozhodl odkrýt tajemství golema. Ze starcova vyprávění a dalších knih, které mu ukázal, vyplynulo, že golem měl způsobit velkou škodu a proto mu měl být vyjmut šém, bez které golem nemohl fungovat. Nehybné golemovo tělo mělo být uloženo na půdě Staronové synagogy.Tajemství Staronové synagogy
Válka trvala až do roku 1918. Poté však Kisch chtěl přijít golemovi „na kloub“ a prozkoumat půdu Staronové synagogy. To však nebylo vůbec jednoduché, protože se jedná o místo, kde je vstup zakázán. I tak se však Kisch snažil dál a dál, až získal, jako první ve 20. století, povolení ke vstupu na půdu Staronové synagogy. K jeho zklamání však tělo golema nenašel…Více než 50 let pak trvalo, než se na půdu Staronové synagogy vydal další badatel. Hledat golema se v 80. letech pokoušel i známý český záhadolog Ing. Ivan Mackerle. Ten, vybaven na tehdejší poměry moderní technikou, tělo golema na půdě Staronové synagogy nenašel.
Rudolf II. a mluvící stroj
Nejen ve filmu Císařův pekař mohl hrát v příběhu golema důležitou roli císař Rudolf II. Podle jistých zvěstí měl Rudolf jednoho dne inkognito navštívit Räbiho Löwa. Podle badatele Vladimíra Lišky měl Löw ukázat Rudolfovi mimo jiné mluvící sochy… Mohl být tedy golem mluvícím robotem? Již v 16. století?Smrt golema
Podle jistého textu mělo být tělo golema opravdu na půdě Staronové synagogy. Později však mělo být odneseno třemi muži. A s touto variantou i souzní teorie, že golem byl obyčejným lidským sluhou Rabiho Löwa. Tento sluha měl být nejspíše křesťanem, protože nechodil do synagogy. Podle výrazu „golema“ šlo nejspíše o osobu trpící Downovým syndromem, nízkou inteligencí, která vynikala fyzickou silou. Tento člověk dostával „šém“, jež nebyl skutečným šémem, ale lékem. Jednoho dne tento sluha nešťastnou okolností zemřel. Protižidovské nálady té doby by jistě udělaly své, kdyby se v židovské čtvrti našla mrtvola křesťana. Nabízí se tak otázka, zda nebylo jednodušší tělo „schovat“ do zakázaného prostoru Staronové synagogy? Zde mohly ostatky tohoto člověka ležet až do 19. století, kdy tato synagoga prošla rekonstrukcí.Jedno je však jasné - golemova legenda žije dál.
Autor: Jiří Garncarz
Foto: Licence Creative Commons