Žáci se vracejí do škol. Je jejich zdraví v sázce?

Návrat do škol po prázdninách bývá pro děti těžký, letos jim vše komplikuje stále přítomný koronavirus. Podle dosavadních zjištění odborníků děti nepatří mezi rizikové skupiny, dokonce se zdá, že nejsou ani dobrými přenašeči viru. Na druhou stranu se u některých dětí v těžce postižených oblastech objevily vážné zdravotní obtíže, které virus mohl způsobit. Jak vážné riziko dětem ve školách hrozí? Proč je důležité, aby rodiče nepodlehli panice? Na tyto i další otázky odpovídá ve svém komentáři pediatr Richard Rýznar.

Jakkoliv je zářijový nástup dětí do škol vítaným návratem k tradiční rutině a řada dětí se jistě těší na spolužáky i učitele, mnoho rodičů vyhlíží 1. září s obavami o zdraví svých potomků. I když se koronavirus přes léto proměnil v tom, že klesl podíl těžkých a fatálních případů, nelze vyloučit, že na podzim udeří opět v plné síle. Chladnější počasí koronavirům svědčí, lépe se v něm množí a déle přežívají mimo člověka, navíc je vzhledem k oslabení sliznic jejich průnik do organismu snazší. Určité obavy jsou tudíž na místě.

Pro většinu dětí není COVID-19 horší než běžná nemoc
COVID-19 momentálně řádí již několik měsíců a s postupující dobou přibývá vědeckých studií, které nám pomáhají virus lépe pochopit. Z těchto průzkumů a studií vyplývá, že děti nepatří do rizikových skupin. Mezi nakaženými zaujímají jen malý podíl, v drtivé většině případů u nich nemoc proběhne obdobně jako nachlazení či chřipka a podle nejnovějších zjištění nejsou ani dobrými přenašeči viru: ze zahraničí je znám případ devítiletého hocha s koronavirem, který se během své „nemoci“ setkal se 172 lidmi, ale přitom nikoho z nich nenakazil.

I tak ale rozhodně nelze koronavirus ve spojitosti s dětskými pacienty bagatelizovat. Zahraniční odborníci i Světová zdravotnická organizace varovali například před rizikem přehnané reakce imunitního systému dětí na prodělanou nemoc COVID-19. Zejména v těžce postižených oblastech, jako je Itálie, Španělsko, Velká Británie či USA, byly zaznamenány případy dětí, které třeba i několik týdnů po prodělání COVIDU-19 onemocněli multisystémovým zánětlivým syndromem (cytokinová bouře), jenž svými symptomy připomíná syndrom toxického šoku a způsobuje mimo jiné i zánět srdce, cév a případně dalších orgánů. Takto postižení malí pacienti vyžadují rychlou specializovanou péči a mohou končit i na jednotkách intenzivní péče. Nutno ale zdůraznit, že zdravotnické autority riziko tohoto syndromu označují za nízké, v České republice není jeho výskyt hlášen a spojitost s COVID-19 ještě nebyla stoprocentně prokázána, byť se zdá velmi pravděpodobná.

Snažte se děti nestresovat
Jak by se tedy měli rodiče postavit k blížícímu se nástupu svých dětí do škol? Autority nás ujišťují, že udělají vše, co je v jejich silách, aby školáky ochránily. Přidat svou ruku k dílu ovšem musejí i rodiče. To nejlepší, co můžete udělat, je zachovat klidnou hlavu, nepodcenit rizika, ale zároveň se nenechat ochromit strachem. Budete-li lidově řečeno „stresovat“, stres se velmi rychle přenese i na vaše potomky. Pro dětský organismus je přitom dlouhodobý stres velmi náročnou zátěží, a to z hlediska psychického i fyzického. Z psychického tlaku jsou děti unavené, podrážděné a rovněž se významně oslabuje jejich imunita. Děti sužované chronickým stresem jsou obzvláště náchylné k virovým infekcím, zároveň se u nich prodlužuje i doba nutné rekonvalescence.

Dopřejte jim pohyb
Nástup do školy po prázdninách je pro děti každoročně náročným obdobím, mění se jejich denní rutina, čeká je dřívější vstávání i množství povinností. Letos bude kvůli velmi nestandardnímu druhému pololetí minulého školního roku zátěž ještě větší než obvykle. Rodiče by tudíž měli o to více času věnovat posilování imunity svého potomka, ale také mu dopřát prostor pro relax a odpočinek. Pokuste se zbytek teplých dní prožít co nejvíce aktivním pohybem na čerstvém vzduchu. Prospěje to nejen obranyschopnosti, ale též psychice. Fyzická aktivita stimuluje tvorbu hormonu štěstí serotoninu a také endorfinů, který navozuje dobrou náladu, pomáhá odbourávat stres a podporuje kvalitnější spánek.  Pohyb společně s pestrou a vyváženou stravou samozřejmě rovněž pomáhá v boji s nadváhou a obezitou, které jsou bohužel u současných dětí časté. Právě obezita však patří mezi jeden z nejvíce rizikových faktorů při rozvoji nemoci COVID-19.

Pozor na stravu
Pro silnou imunitu je kvalitní stravování též velmi důležité, v našich střevech sídlí většina buněk našeho imunitního systému. Po létě bývá u dětí i dospělých rovnováha v zažívacím ústrojí nalomená, přece jen jsou prázdninové měsíce časem dopřávání si grilovaných pochoutek, sladkých zmrzlin a jiných dobrot. Vhodné je proto sáhnout po přirozených probioticích, jako jsou mléčné či kysané produkty. S ohledem na posilování obranyschopnosti se hodí zařadit i kvalitní doplňky stravy. U dětí je oblíbený například přípravek Immun44 ve formě sirupu. Obsahuje komplexní směs takzvaných polyfenolů, které slouží jako zásobní látky imunitního systému. Dětem také hojně dopřávejte sezónní zeleninu a ovoce.

Autor: MUDr. Richard Rýznar
Foto: www.pixabay.com