Vyznáte se ve víně?

Víno – jeden z nejstarších nápojů vůbec, který se pije téměř po celém světě a dokáže v člověku vzbudit stavy otevřenosti a neskonalého veselí. Mnozí z nás tento nápoj milují, jiní jej pijí pouze pro jeho noblesu a najdeme také skupiny konzumentů, kterým víno nic neříká. V tomto článku si víno představíme včetně jeho výroby, abychom rozuměli více výrazům než jen „Müllerce“ a Frankovce.

Pro začátek si musíme ujasnit, co to přesně víno je a jaké existují základní druhy. Víno může znamenat buď ovoce révy vinné (malé chutné kuličky) anebo – a to je náš případ – zkvašený nápoj z tohoto ovoce. Někdy se slovem víno může označovat také ovocné víno, tedy zkvašená šťáva z jiného druhu ovoce – například jablek. Pokud ale řekneme jen „víno“, správně by se nám měl vybavit nápoj z vinné révy.

Tento kouzelný nápoj můžeme rozdělit podle několika kritérií. To nejzákladnější a nejznámější je samozřejmě podle barvy. Zde se víno dělí na bílé, červené a růžové. A už v tomto bodě musíme vyvést spoustu konzumentů z omylu. Mnoho lidí si totiž myslí, že červené víno se vyrábí z červených hroznů a bílé z bílých a proto mají svou charakteristickou barvu. Ovšem barva nápoje nemusí být stejná s barvou hroznů! Fígl je totiž v tom, že pokud chceme víno tmavší (červené, růžové), necháme ho kvasit i se slupkami. V případě bílých vín kvašení podléhá pouze samotná vylisovaná šťáva a slupky z hroznů se ihned oddělí. Červené barvivo se ovšem nachází pouze ve tmavých hroznech, takže z červených/modrých hroznů lze vyrobit červené, růžové i bílé víno. Naopak ale – z bílých/žlutých hroznů červenou barvu nápoje nedostaneme.

Další oblíbené dělení, se kterým se můžeme setkat, ovšem pro konzumenta někdy dosti ošidným, je podle obsahu cukru. Máme vína suchá, polosuchá, polosladká a sladká. Toto dělení je založeno na kvantitativním a objektivním měření obsahu cukerných složek ve víně. Chuť vína ale záleží na mnoha dalších faktorech, takže konzumentovi se klidně může stát, že víno polosuché mu bude připadat subjektivně sladší než víno polosladké.

Když si koupíme láhev vína, určitě ji bude možné zařadit i podle třídy a druhu. Snad každý z nás slyšel slova jako „víno s přívlastkem“ anebo „pozdní sběr“. Existují 3 základní druhy – stolní víno, jakostní víno a přívlastkové víno. První jmenované je „nejméně kvalitní“, jsou na něj kladeny nejméně přísné požadavky. Může se jednat o víno vyrobené z různých odrůd a dokonce i z různých zemí původu. Jakostní je víno vyšší kvality, které už musí obsahovat nejméně 85 % svého obsahu z odrůdy napsané na obalu. A konečně přívlastkové víno, to je ta skutečná lahoda pro vinařské gurmány. Přívlastky jako kabinet, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí a výběr z cibéb nám říkají, jakou měly hrozny cukernatost při sklizni (čím vyšší, tím „lepší“). Další přívlastky jsou specifické, jako například ledové víno (hrozny prošly mrazem) anebo barrique (víno zrálo nějakou dobu v dubových sudech a získalo tím charakteristickou chuť i aroma.

No a poslední, co je třeba znát, je odrůda. Každá totiž chutná jinak, má jinou vůni i barvu. Samozřejmě ale záleží také hodně na konkrétním vinaři. Z bílých vín jsou v našich zeměpisných šířkách oblíbené odrůdy jako Chardonnay, Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Tramín červený nebo Rulandské šedé. Z těch červených je nutné jmenovat ty nejobyčejnější jako Frankovku a Modrý Portugal, ale také Svatovavřinecké, Merlot anebo Rulandské modré.

Je zbytečné vysvětlovat, že víno má na organismus blahodárné účinky. Pomáhá v prevenci proti rakovině, pomáhá proti stárnutí buněk a má velmi pozitivní účinky na kardiovaskulární systém. Pomáhá také lidem trpícími cukrovkou. Samozřejmě všeho s mírou – doktoři a odborníci doporučují pít denně 2 deci vína.

Autor: Martin Jašek
Foto: www.pixabay.com