Vinice jí zničilo tornádo, půl roku poté budou její vína k dostání v Žabce

Vínu se věnovala už odmalička, je doslova vínem „odkojena“. Dětství strávila se sestrou ve vinohradu a později se naučila od otce i dědy víno vyrábět. Život rodinného vinařství, které se věnuje vínu od roku 1900, ovšem přerušilo tornádo. Miroslava Ježková přišla o vinohrad i střechu nad hlavou – na pláč však nebyl čas. Čtrnáct dní po tornádu musela naskočit zpátky do práce. Víno totiž ve vinohradu na nic nečeká. Na vlastní kůži ale poznala, že Češi si umí pomáhat a na pomoc myslí i mnoho měsíců po tornádu. V předvánočním čase je to k nezaplacení. „Tolik solidarity jsem v životě neviděla na vlastní oči. A ač jsem silný člověk, byla chvilka, kdy jsem tak hodinu brečela. Ale ne nad tím, že je všechno zničené, ale nad tou pomocí, někdy i úplně cizích lidí, se kterými jsem se viděla poprvé a určitě ne naposledy,“ vzpomíná na těžké chvilky paní Miroslava.

Napadlo nás, že odjedeme

Když Ježkovi viděli spoušť, kterou tornádo způsobilo, pocítili obrovskou úlevu, že až na drobná zranění, jako je hřebík nebo střep v noze, jejich rodina přežila bez větší újmy na zdraví. Noc po tornádu, kterou strávili ve sklepě domu z obav, že se tornádo prožene vsí znovu, Ježkovi přemýšleli, zda všechno nenechají, jak to je, a neodjedou společně někam pryč. „A v tu chvíli jsem si uvědomila, jak jsem silná, že to zvládnu a že z boje se neutíká,“ popisuje své pocity paní Miroslava.

Po dvou týdnech se podnik podařilo znovu nastartovat

Pomoc od záchranných složek přišla okamžitě, a i díky přátelům a cizím pomocníkům se s podnikáním podařilo začít už čtrnáct dní po neštěstí. „Vinařství se vrátilo k normálu před vinobraním. Hrozny jsme museli posbírat, nemohly na nás počkat, až bude čas... Spoustu oprav je před námi, například teprve řešíme pokrytí střechy na skladu techniky, ale to nejnutnější je hotovo. Zbytek musí počkat,“ říká Miroslava Ježková. Na vinařství a vinicích odhad škod činí 8 milionů korun, na rodinném domku, jehož opravy mají být hotové do Vánoc, 2,5 milionů korun. Zda byl odhad odpovídající se uvidí až po skončení úprav.

Historie rodinného vinařství sahá k přelomu roku 1900

Pěstování hroznů a výrobě vína se věnoval už dědeček paní Miroslavy. Právě na jeho památku zůstal zachován vinohrad, který vysázel v roce 1932. Z něj se dnes vyrábí cuvée Dědovo červené, Dědovo bílé a Dědovo růžové, od letošního roku také Dědův klaret. „Tato vína jsou hodně v oblibě, právě i tím, že jsou to tzv. směsky, lehčí vína pro běžné pití. Tak, jak je pil právě děda každý den,“ vysvětluje majitelka vinařství. „Musím však zmínit i naše víno ze slovenských odrůd, které pěstujeme v našich vinicích – Noria, Děvín, Dunaj, Váh, Nitria.“

Zájemci o ochutnání mohou vína nakoupit přes e-shop Vinařství Ježková, v některé z šesti vinoték, kde se víno z produkce Ježkových vyskytuje, nebo na některé vinařské akci. Vína z Vinařství Ježková budou od ledna navíc k dostání v obchodní síti Žabka, která patří společnosti Tesco, jejíž zástupci paní Ježkovou sami oslovili. „Zavolal mi komerční ředitel Žabky Aleš Lysek, že se dozvěděli i našich zničených vinicích a rádi by pomohli. Tuším, že v tom měla prsty manželka starosty okresního města, která sama hodně pomáhala a viděla, o co všechno jsme přišli. Prostě ženská solidarita. Vážím si toho, že počkali na vyřízení všech formalit, které jsou nutné pro prodej v řetězci,“ říká paní Ježková. Pro tu jsou její odběratelé právě největší motivací k tomu jít dál. „Každé podnikání musí být pro majitele i koníčkem. Nejde podnikat, chodit do práce s myšlenkou, že dnes se mi nechce a půjdu dřív domů. Co se týká vinařství, musíte být nadšeni dvakrát tolik. Tuto práci, musíte milovat, víno se musí vyrábět s láskou,“ uzavírá vinařka.

Zdroj: Michaela Celárková
Foto: Michaela Celárková