Větrné elektrárny

Elektrickou energii dnes můžeme vyrábět opravdu nepřeberným množstvím způsobů. Mnoho z nich navíc ovlivňuje životní prostředí jen minimálně. Žel právě tyto alternativní zdroje jsou sice ekologické, nicméně nejsou tak efektivní, jako třeba atomové či uhelné elektrárny. Jedním z těch nejpoužívanějších alternativních zdrojů elektřiny jsou větrné elektrárny.

Jak fungují?

Jak již bylo řečeno, jedná se o ekologický způsob výroby elektrické energie, a sice za pomocí větru. Ten rozpohybuje lišty zařízení, jež pak následně začne produkovat kinetickou energii, která se pomocí generátoru promění v energii elektrickou. Jedná se o technicky prosté, avšak velice účinné řešení, které navíc nevyrábí žádné skleníkové plyny, čímž chrání životní prostředí. Jak je tedy možné, že se tyto elektrárny nepoužívají více?

Nedodávají vždy stejně

Největší nevýhodou větrných elektráren je fakt, že nedodávají do systému konstantní množství energie. Během dní, kdy hodně fouká, jsou z logiky věci velice efektivní, někdy ovšem až příliš. Silné proudění vzduchu totiž může způsobit celou řadu problémů, například přetížení sítě, případně poškození lišty. Naopak během slabého větru, případně dokonce bezvětří, se jedná víceméně pouze o gigantické lapače prachu. Proto je nezbytné umisťovat větrníky primárně na místa, kde je to nejvýhodnější. Často jsou to například kopce či mořská pobřeží.

Hluk nevadí, vzhled ano

Hodně se traduje, že větrné elektrárny vytvářejí nepříjemný zvuk, který ruší i lidi žijící relativně daleko od nich. Jedná se však o mýtus, jenž se nezakládá na pravdě. Hlavně na území EU už existuje celá řada takzvaných větrných farem, v jejichž blízkosti běžně žijí lidé a na hluk si rozhodně nestěžují.

Mnohem problematičtější je jejich zásah do celkového rázu krajiny. Jedná se o velké stavby, jež není možné přehlédnout. Dál od pobřeží to obvykle nevadí, avšak když jsou větrné elektrárny umístěny někde na vyvýšenině, dokáží působit hodně rušivě.

U nás nejsou moc časté

V Evropě se průměrně vyrobí ročně až 16% elektrické energie prostřednictvím větrných elektráren. U nás je to s bídou polovina, často i méně. Problém však netkví v nepříznivých přírodních podmínkách, ale spíše je na vině špatná legislativa a velmi liknavý přístup českých vlád. Vzhledem k tomu, že Evropská unie plánuje využívat hlavně obnovitelné zdroje, dá se předpokládat, že averze českých zákonodárců vůči tomuto zdroji se v brzké době dosti sníží.

Autor: Tomáš Bajgar
Foto: www.pixabay.com