Vetřelec v našich zahradách

Zkušeného zahrádkáře ani čtenáře Čapkova Zahradníkova roku jistě nepřekvapí skutečnost, že kolem nás je stále mnoho plevele, s nímž boj se zdá být nekonečný. Například v létě se zaradujete, jaká že zajímavá rostlina se vysemenila na zahrádce, dvorku či před domem, a ejhle , on je to invazivní plevel. Líčidlo jedlé nebo ještě hůře “Líčidlo americké”, nejedlé, ba prudce jedovaté!

Že jste o něm ještě nikdy neslyšeli? Nevadí, věnujte tedy pozornost následujícím řádkům

Jsou to dva rozdílné, leč podobné druhy rostlin, původně z Asie (líčidlo jedlé ) a z Ameriky (americké) . U  nás jsou oba druhy známé od 30. let minulého století, ale v teplém a suchém podnebí posledních desetiletí doslova expandují a mohou dorůst až do neuvěřitelné výšky 2 metrů. Mají načervenalé bobule, které se dají rozpoznat podle směru růstu.

Pokud vám tedy naroste načervenalý až černý bobulovitý plod směrem nahoru, máte zřejmě vyhráno. Jedná se o líčidlo jedlé, nejedovaté.

Pokud se ale plod kloní dolů, můžete si být téměř jisti, že máte tu čest s nebezpečným škůdcem typu Adéla ještě nevečeřela. Ne že by si na vás přímo zgustla, ale umí pohodlně otrávit. Jediní, komu její jed nevadí, jsou ptáci. Toxické líčidlo se tak nejmenuje proto, že by mělo políčeno na naše křehké životy, ale proto, že z plodů vytéká barevná šťáva, které se u amerických Indiánů používala jako barvivo k líčení tváří a těla. V menším množství prý působí také detoxikačně a antisepticky, ale samozřejmě hrozí předávkování.

Tak doufám, že jsem vám líčidlo vylíčila natolik, že už si s ním budete vědět rady. Dobré pořízení, poličte si na líčidlo!

Autor: Hana
Foto: Creative Commons