Ukončení podpory plynových kotlů se týká i propanového vytápění. LPG přitom není závislé na Rusku

Dotace na plynové kotle končí. Jde o opodstatněnou snahu posílit energetickou bezpečnost snížením závislosti na dodávkách plynu z Ruska. Plynové kotle ovšem nespalují jen zemní plyn. Hlavně v neplynofikovaných lokalitách mohou fungovat také na propan-butan (LPG) ze zásobníku. LPG přitom není primárně závislé na Rusku a v souvislosti s odstávkou starých kotlů jeho význam roste. Společnost Primagas již veškeré dodávky LPG z Ruska nahradila jinými zdroji a ke stejnému kroku vyzývá ostatní dodavatele.

Ministerstvo životního prostředí ruší podporu plynových kondenzačních kotlů v rámci kotlíkových dotací i Nové zelené úsporám. V programu NZÚ mohou být podpořeny pouze výměny provedené či uhrazené do 30. 4. 2022 za předpokladu, že do tohoto data žadatel podá žádost o podporu. V případě kotlíkových dotací lze počítat s podporou pouze pro projekty realizované či závazně objednané do 30. 4. 2022. Žádost však lze podat dodatečně s ohledem na to, jak budou výzvy vypisovány jednotlivými kraji.

Cílem je se co nejrychleji zbavit závislosti na ruském plynu. Pokud ale chceme omezit zdroje energie závislé na Rusku, má toto opatření trhlinu, protože nerozlišuje, jaký plyn chce uživatel v kotli spalovat. „Plynové kondenzační kotle se ve stále větší míře využívají také pro spalování LPG, respektive čistého propanu, který se dodává autocisternou do zásobníku umístěného na pozemku poblíž domu. Kotel je pouze potřeba jednoduše upravit – přetryskovat – pro spalování jiného typu plynu,“ vysvětluje Jiří Karlík, generální ředitel společnosti Primagas.

Propanové vytápění přitom hraje stále větší roli při výměně starých ekologicky nevyhovujících kotlů na tuhá paliva jako alternativa zemního plynu. V Česku je totiž nezanedbatelné množství lokalit, kam distribuční soustava zemního plynu nesahá. A nejde jen o odlehlé horské či příhraniční oblasti. Dle dat Českého statistického úřadu je velký podíl neplynofikovaných obcí hlavně ve Středočeském a Jihočeském kraji, přičemž v některých tamních okresech nejsou dostupné plynové přípojky ve více než 80 % obcí.

„Právě v těchto lokalitách evidujeme za loňský rok v souvislosti s nutnou výměnou starých kotlů výrazně vyšší počet zájemců o instalaci zásobníku na zkapalněný propan. A pro mnoho dalších domácností může dávat smysl přechod na plynové vytápění propanem v dalších letech,“ říká Jiří Karlík s tím, že kromě ekologického hlediska má plynové vytápění smysl hlavně pro starší energeticky náročnější domy, kde mnohdy není využití například tepelného čerpadla vhodné. Současná geopolitická situace nezpůsobila u LPG takové cenové výkyvy jako u zemního plynu. LPG totiž není primárně závislé na Rusku. „LPG je příklad komodity, kde je odstřihnutí se od Ruska reálné prakticky ihned, a to jsme v reakci na okupaci Ukrajiny také bezprostředně učinili. Nevidím jedinou překážku, proč by se veškerá tuzemská poptávka po LPG nedala uspokojit z jiných než ruských zdrojů,“ říká Jiří Karlík, který ke stejnému kroku vyzývá i ostatní tuzemské dodavatele. „Evropské terminály umožňují importovat propan prakticky odkudkoliv, z USA, Kataru a dalších zemí. Stejně tak propan-butan, který se získává při rafinaci ropy v tuzemsku, nemá díky napojení rafinerie v Kralupech na ropovod Ingolstadt zdroj v Rusku,“ vyvrací možné obavy o dostupnost komodity Jiří Karlík.

Rostoucí význam LPG potvrzují i statistiky Celní správy, podle nichž loni výrazně rostla spotřeba topného LPG, a to meziročně o 14 %. Společnost Primagas pak za loňský rok eviduje, že polovina domácností, které přešly na propanové vytápění, topila do té doby uhlím. Paušální zastavení podpory plynovým kotlům, a tím i propanovému vytápění proto jde zejména v odlehlých lokalitách hojně vytápěných uhlím proti snaze o omezení neekologických zdrojů tepla.

Zdroj: Primagas
Foto: www.pixabay.com