Třeboradická zvonice

Třeboradice nepatří mezi ty nejhojněji navštěvovaná místa v Praze, nicméně i tato čtvrť má minimálně jedno zajímavé turistické lákadlo, a sice místní zvonici. Jedná se o jednu z nejstarších staveb této městské části. Pochází totiž ze 14. století.

Úkryt před nebezpečím

Původně se do zvonice dalo dostat jen pomocí žebříku, jelikož dveře nejsou na úrovni cesty. Má to docela prozaický důvod. V Třeboradicích není a nikdy nebyla žádná tvrz či alespoň menší hláska, využívali zdejší obyvatelé jako úkryt před nepřáteli právě zvonici.

Žebřík byl permanentně vytažen, takže jakmile bylo spatřeno nebezpečí, všichni obyvatelé pomocí žebříku vlezli do zvonice a zabarikádovali se v ní. Vzhledem k tomu, že dveře byly robustní, a navíc je bylo možné díky postranním otvorům v ostění podpořit silným trámem, jednalo se o bezpečnou skrýš, do které bylo velmi složité vniknout. Dnes se již do zvonice můžete dostat po relativně novém schodišti, které však z pochopitelných důvodů ještě ve středověku neexistovalo.

Zvony

Většinu času se pochopitelně zvonice využívala tak jak bylo původně zamýšleno. Ani protřelým historikům není ovšem úplně jasné, odkdy zvonice fungovala, jelikož dolní část postavená v gotické stylu je podstatně starší nežli vrchní patro, které bylo vybudováno mnohem později. A právě tam se vždy nacházely zvony.
Podle dochovaných pramenů byly ve své době ve zvonici celkem tři zvony, a sice Velký zvon sv. Václava, zvon sv. Jana Ev a malý zvon Jana Nepomuckého. Všechny zmíněné zvony nakonec byly použity rakouskou armádou k vojenským účelům. Pravděpodobně posloužily k výrobě děl.

Tato událost se podle místní kroniky udála v roce 1917, tedy rok před koncem války. Je však zajímavé, že na to, o jakou událost muselo pro zdejší komunitu jít, jsou zápisky v kronice pouze velmi strohé. Navíc nejde o dobový autentický zápis. Ten byl proveden až o několik desetiletí později, konkrétně v roce 1955.

Autor: Tomáš Bajgar
Foto: www.pixabay.com