Tajemství pražského orloje: co všechno ukrývá a jak v něm číst?

Každý z nás zná astronomické hodiny, které se nachází na jižní straně Staroměstské radnice v Praze. Podle doložených údajů jsou zde už od roku 1410, ale někteří o přesném roce jejich vzniku polemizují. Je obecně známo, že orloj ukazuje čas, ale ne každý už ví, že ukazuje celou řadu dalších údajů Ty je ale obtížnější přečíst. Zkusíme si tedy přiblížit, co všechno orloj ukrývá a jak se v jeho cifernících orientovat.

Staročeský čas

Protože hodiny už jsou několik stovek let staré, pracují s jiným časem, než který známe dnes. V době vzniku orloje naši předkové ještě neužívali náš způsob času. Nový den pro ně tehdy začínal západem Slunce. Nazývá se také Čtyřiadvacetník – odvozuje se od rozdělení na 24 hodin. Vyznačuje se na zvlášť ovládaném vnějším prstenci, který je očíslovaný od 1 až 24 zlatými gotickými čísly. Polohu ukazuje zlatá ruka, která se pohybuje tak, aby při západu Slunce bylo dvacet čtyři hodin. Podle toho je tedy jasné, že se tento moment dle ročního období mění.

Babylonský čas

Přezdívá se mu také planetární, nestejný či arabský. Byl počítán pouze od východu do západu Slunce. Během roku čas nemohl být nikdy stejný, jelikož v zimě je den kratší než v létě. Říká se mu babylonský, protože se jím řídili Babyloňané, ale také i Řekové, nebo Římané. Na pražském orloji je vyznačen černými arabskými číslicemi. Je to unikát, jelikož na světě není jiný orloj, který dokáže tento čas změřit.

Středoevropský čas

Někdy nazývaný také staroněmecký čas. Tento se na orloji vyznačuje zlatými římskými číslicemi na obvodu sféry výrazným ukazatelem. Dnes je tento čas zcela srozumitelný každému. Hodiny jsou ale na tento čas nastavovány na boku radnice, proto v létě hodiny ukazují o jednu hodinu více. Hodiny středoevropský čas ale odbíjejí až teprve od roku 1948, od poválečné rekonstrukce.

Hvězdný čas

Tento pro laika méně známý čas označujeme jako siderický a ukazuje v římských číslicích. Jeho ukazatelem na Staroměstském orloji je ručička s malou šesticípou hvězdou. Den je podle tohoto času asi o 4 minuty kratší než u běžně používaného slunečního času, což znamená, že trvá tedy pouze 23 hodin a 56 minut. Pouze jednou za rok mají oba časy stejnou hodnotu, a to v den podzimní rovnodennosti. Hvězdný čas také popisuje polohy hvězd vůči Zemi.

Kalendářní ciferník

Nachází se ve spodní části orloje a ukazuje den a zároveň jeho postavení v týdnu, měsíci a roce. Tento ciferník vykoná jednu otočku za celý rok. Součástí orloje je už od roku 1490, ale jeho nynější podoba je až z roku 1866.

Obratník Raka

Představuje ho největší zlatý kruh na základní desce. Je tedy nejvzdálenějším soustředným kruhem na astrolábu. To odpovídá skutečnosti, že obratník Raka je nejsevernější rovnoběžkou na severní polokouli, kde je při letním slunovratu Slunce v zenitu.

Prstenec zvěrokruhu (či Zodiak nebo Zvířetník)

Prstenec zvěrokruhu se nachází na ručičce hvězdného času, ta se pohybuje poněkud rychleji než ručička našeho slunečního času. Jeho pohybem se posouvá symbol Slunce po ručce způsobem, který vede do pohybu zvěrokruh. Horní část sféry je modrá, ta představuje oblohu nad horizontem. Dolní část představuje noc, napravo je znázorněn západ slunce, nalevo je červeně vybarvená část svítání. Po obvodu astrolábu je prstenec s arabskými číslicemi, pod nímž jsou vyznačené římské. Každé znamení má stejné pole, ale díky jejich usazení to dává dojem, že úseky mají jinou velikost.

Zlatá ruka

Ta ukazuje na stupnici čtyřiadvacetníku s gotickými číslicemi čas staročeský. Zároveň ukazuje také na římské číslice, to označuje čas středoevropský. Pokud je zlatá ruka zakrytá jinou částí astrolábu, není ani tak nemožné zjistit čas, jen je třeba ho odečítat v prodloužení na druhé straně ciferníku, kde číslování shodné.

Měsíc (měsíční ruka)

Měsíc je v orloji vyobrazen jako dutá koule se šroubovicí a závažím uvnitř. Nachází se na ručičce, která obíhá číselník, a tím závaží nutí kouli, aby se otáčela kolem své osy. Jedna polovina koule je stříbrná, druhá polovina černá. Měsíc tak mění svou velikost tak, jako je tomu na obloze. Na orloji se též otočí za dvacet devět a půl dne, tedy od úplňku k úplňku.

Slunce (sluneční ruka)

Je nejdůležitější součástí orloje. Astroláb je nastaven dle místního slunečního času. Slunce je umístěno na stejné rafii jako zlatá ručka ukazující čas. Rafie se Sluncem obejde astroláb jednou za 24 hodin.

Astroláb

Je základem každého orloje. Jedná se o historický astronomický přístroj, jehož původ sahá až do samotného starověku. Dříve se využíval především k určování poloh hvězd, Měsíce a Slunce. Byl důležitý pro astrology a mořeplavce. Je velkým mosazným či měděným kruhem, jež se skládá ze dvou kruhových částí, který uprostřed spojuje čep. Pokud se nastaví vzájemné polohy těchto dvou částí je možné zobrazit polohu hvězd na obloze. Dále jsou zde dva soustředné kruhy – obratník Raka a obratník Kozoroha, mezi nimiž je neoznačený rovník. Uprostřed astrolábu je vyobrazena Země.

Vendula
Foto: www.pixabay.com