Španělská synagoga

V českém hlavním městě je synagog více, avšak největší zájem turistů na sebe strhává právě Španělská synagoga. Je to dáno hlavně jejím maurským slohem, jenž je typický spíše pro střední východ, respektive pro některé části iberského poloostrova, avšak v našich zeměpisných šířkách jde o velkou exotiku.

Je nejmladší

Jak již bylo řečeno výše, synagog je v Praze celá řada, a mnoho z nich je zajímavých i co se architektury týče. Španělská synagoga však vyčnívá z řady trochu více než ostatní. Jednak má zcela odlišné vizuální ztvárnění, jednak je i nejmladší ze všech. Vnější, ale i vnitřní podobu dodali budově převážně architekti a obecně umělci českého původu. Nejde tudíž o dílo nějakého významného maurského stavitele, jak by se snad mohlo laikům zdát.

Svému jménu a částečně i vzhledu vděčí synagoga událostem, jež se staly ve Španělsku v šestnáctém století. Tehdejší španělská panovnice, Isabela Kastilská, se rozhodla vyhnat všechny židy ze země, což mělo mimo jiné za následek jejich velkou migraci skrze celý kontinent. Není tak divu, že velká část z nich našla své útočiště v hlavním městě českého království.

Využití v moderní době

Za druhé světové války se synagoga využívala hlavně jako skladiště, a sice pro zabavený židovský majetek. Deset let po skončení války dostalo budovu do správy státní židovské muzeum, které zde zřídilo expozici. Vzhledem k tomu, že na opravy synagogy nebyly peníze, ta s postupem času začala pomalu chřadnout, až se musela v roce 1982 pro veřejnost zavřít.

Až po revoluci prošla budova rozsáhlou rekonstrukcí, a tudíž mohla být znovu otevřena. Zdejší expozitura se zaměřuje primárně na historii židů v českých zemích v posledních dvou stoletích. Součástí výstavy jsou nejen různé exponáty, ale rovněž i filmy, dokumenty či fotografie. Výstava je zajímavá hlavně pro jedince, kteří se chtějí dozvědět více o životě židovské komunity u nás nejen v moderní době, ale i za vlády Rakouska-Uherska. Je však samozřejmé, že velká část expozitury se zabývá holocaustem, konkrétně podobou, kterou měl za protektorátu.

Autor: Tomáš Bajgar
Foto: www.pixabay.com