Roušky a zdraví. Nosit či nenosit?

V posledních několika dnech nás vládní představitelé malinko zaskočili. V době, kdy je epidemie pod kontrolou, po šesti měsících od propuknutí, si najednou ministři vzpomněli, že je třeba zavést celoplošné a povinné nošení roušek. V interiérech, ve školách, v obchodech a dokonce i v restauracích. Má tento šílený nápad nějaké medicínské opodstatnění?

Rouška není zázrak

Rouška je kus látky, který po nasazení na dýchací cesty zajišťuje horší prostupnost bakterií a virů. A to jak směrem od nositele, tak směrem k nositeli. Teoreticky ten, kdo nosí roušku, má mnohem menší šanci, že se nakazí a zároveň tím i chrání ostatní. Z tohoto hlediska se nošení roušek jeví jako dobrý nápad. V čem je tedy ono ALE povinného nošení roušek?

Z mikroskopického hlediska si roušku představte jako síť, přes kterou filtrujete ony viry a bakterie. Jenže pokud daný virus nebo bakterie přes roušku neprojde ven, zůstane na látce přímo před vašimi ústy. Pokud máte na sobě roušku delší dobu, to znamená několik hodin, začnou se bakterie nekontrolovatelně množit a vy si je po celou tu dobu cpete do úst. Jak poznamenala jedna česká lékařka, na ústa si lepíme Petriho misky. Roušky tedy mají opodstatnění pouze tam, kde je nutná sterilita. Nemocnice, lékaři, domovy důchodců. Ale tím, že budeme nosit roušky všichni a všude, si nepomůžeme.

Rozdíl mezi nemocným a nakaženým

Pokud máte chřipku, angínu nebo jiné respirační onemocnění, jdete l lékaři až tehdy, jestliže máte nějaké příznaky, které zpravidla trvají několik dní a sami je svými silami nezvládnete. Není zvykem chodit k lékaři se preventivně testovat, jestli v sobě náhodou nemáte virus chřipky nebo bakterii angíny. Protože co kdyby náhodou. V lidském těle žijí miliony bakterií a lidský organismus si s nimi nějak poradí. Pokud ale budeme všechny občany neustále testovat na přítomnost nějakého patogenu, které dané osobě nepřináší žádné potíže, jsme v začarovaném kruhu, z něhož není úniku. Přednostně by se měli léčit lidé, kteří jsou nemocní a pociťují nějaké potíže.

Situace se mění jako na frontě

Švejk jednou poznamenal, že včera bylo včera a dnes je dnes. A že situace se na frontě mění každým dnem. Stejný pocit můžeme mít z našeho ministra, případně z jeho epidemiologů, kteří jednou vyhlásí povinnost nosit roušky a zavedou celoplošné opatření a o pár hodin či dnů později je všechno jinak. Otázkou zůstává, jestli tenhle cirkus je záměrnou politickou hrou ANO za účelem nasbírání volebních preferencí, nebo jestli jsou představitelé státu opravdu takoví popletové.

Autor: Martin
Foto: www.pixabay.com