Rasismu STOP, avšak pravda vítězí

Světem nyní rezonují velice kontroverzní události. Lidé protestují, bouří se a nadávají. Chování některých jedinců dokonce překračuje morální hranice. Na druhou stranu, neprávem byl zavražděn člověk. Celý internet zaplavila vlna pomluv, sociální sítě se hemží přehnaně nezdvořilými, až fanatickými komentáři. A to vše, kvůli jednomu jménu. Všichni pravděpodobně tuší, s kým máme tu čest. S afroamerickým občanem Georgem Floydem. Vyřknutím jeho jména probleskne každému hlavou jiná myšlenka. Nebohý muž tmavé pleti, oběť policejního násilí, či trestně stíhaný muž a kriminálník? Pojďme situaci rozebrat dopodrobna, a to ze všech úhlů pohledu.

Fakta

Fakta jsou taková, že muže skutečně zavraždil člen policejního sboru. Pravdou je i to, že měl na "nevinnou osobu" obsáhlý trestní rejstřík. Rasová otázka v Americe je závažnější než v Evropě. Floyd a Chauvin se znali, a ne zrovna v dobrém. Zda zamordoval nepřítele z osobních důvodu je jen domněnka. Protestanti demonstrují i životu nebezpečnými prostředky, jako jsou zápalné láhve, kameny či dokonce zbraně. Trump navrhl, aby nepokoje ve městech vzala do rukou armáda. A závěrečnou skutečností je, že lidé se rozdělili na dva radikální tábory - #blacklivesmatters a #whitelivesmatterstoo.

Evropa vs. Amerika

Umí si vůbec Evropan představit situaci v USA? Lidé za Atlantikem, daleko od místa činu, na celou věc pohlížejí trochu jinak. Rasismus v Evropě je minimální, moderní Evropan toleruje víceméně všechny rasy a s diskriminací se na našem kontinentě setkáme jen zřídka. Evropská unie se snaží být, obzvlášť v dnešní době, velmi korektní a spravedlivá ke všem obyvatelům. S prolínáním kultur se děti seznamují již v raném věku a je velmi nepravděpodobné, že v budoucnu odsoudí člověka kvůli jiné barvě pleti.

Dalším bodem je kriminalita. Úmrtnost policistů během služby v Evropě je výrazně nižší než ve Spojených státech amerických. Zákon v USA je odlišný a mírnější v oblasti držení střelných zbraní, což znamená, že policisté v USA musí být nanejvýš obezřetní za všech okolností. Musíme však podotknout, že americký policista je obeznámen s riziky svého povolání a dokud má na sobě policejní uniformu, je jeho povinností se chovat nanejvýš profesionálně.

Rasismus v Americe nabírá zcela jiné dimenze, než jsme my, Evropané, zvyklí. Umírněné demonstrace v Americe se dají pochopit, zapojilo se do nich mnoho známých tváří, jako například zpěvák Shawn Mendes nebo herečka Tessa Thompson. Méně pochopitelné jsou demonstrace v evropských státech, ke kterým žádný americký politik nepřihlíží.

Policejní brutalita

V USA notoricky známá věc, která nebere konce. Jak jsme již zmínili, nějaké situace nelze mít policistům za zlé. Mají nám pomáhat a chránit. To samozřejmě neznamená, že mohou bezdůvodně ubližovat na zdraví, nebo dokonce sáhnout civilistům na život.

Kde se nachází zárodek neurvalosti bezpečnostních složek? Nejmenované zdroje uvádí, že celé jádro pudla tkví již v samotném výcviku. A to jak v běžném policejním, tak ve vojenském. Údajně rekruty vedou ke krutosti, nepřiměřené agresivitě a častému užití násilí již během výcviku. Psychický nátlak je obrovský, stejně jako snaha vštěpit "bažantům" zásady do hlavy. Labilní jedinec nemusí výklad správně pochopit, načež v terénu nemusí jednat úměrně k situaci.

Policejní brutalita se netýká pouze Afroameričanů, týká se i příslušníků bílé pleti. Existuje hned několik případů, viz. níže. Jediný rozdíl je, že o napadení muže bílé pleti média tolik nemluví.

Možná vám koluje hlavou racionální otázka, jak USA hodlá tento problém řešit? Na povrch se dostali různé teorie, ale kdy se kauza začne skutečně řešit, je ve hvězdách. Jedna z teorií říká, že policejní sbor bude rozpuštěn a nahrazen jinou pracovní silou.

Na barvě pleti nezáleží

Oběti nejsou jen tmavé pleti, přesvědčte se sami.




Muž napravo je všem známý George Floyd. Zemřel následkem policejní brutality, kdy mu několik minut policista klečel na krku a nedostalo se mu milosti. Floyd policistu několikrát informoval, že ho zabíjí. Kolem přihlíželo několik lidí, všichni situaci zdokumentovali, videa poslali virálně a začalo tak rasové šílenství. Sám byl devětkrát trestně stíhaný, včetně loupežného přepadení těhotné ženy. Jeho smrt vyvolala masové protesty po celém světě, pálení policejních stanic a měst. Vandalismus poznamenal několik památek, jako například sochu Winstona Churchilla, kde pachatel za pomoci sprejové barvy napsal: „Churchill byl rasista, black lives matters". Názor na věc si utvořte sami, nebylo by fér házet všechny povstalce do jednoho pytle.

Jak dopadli policisté přítomní u zásahu? Všichni nikoho nevyjímaje dostali okamžitou výpověď a hlavní viník Derek Chauvin šel neprodleně k soudu. Z vraždy třetího stupně mu přihoršili na vraždu stupně druhého, což je o 15 let více za mřížemi, než ho původně odsoudili. Další tři kolegové byli obviněni z napomáhání vraždě. Demonstranti však žádají o tvrdší trest pro všechny asistující Chauvinovi kolegy.

Muže nalevo neznal nikdo, dokud nebyl přirovnán jako zástupce policejní brutality bílé rasy k Floydovi. Jeho jméno je Tony Timpa, zemřel podobným způsobem jako Floyd. Nejméně třicetkrát prosil o život, měl spoutané ruce a když upadl do bezvědomí, policisté se mu navíc hlasitě vysmáli. Čím se provinil? Ničím, trestní rejstřík měl čistý a policisty dokonce zavolal on. Média se ozvala po třech letech jedním článkem, žádné demonstrace, žádné rabování. Policisty na pár dní propustili a tím haló kolem Timpy pominulo.

Rasismus není nic pěkného, stejně jako nevědomost lidí způsobující dennodenní pohromy, ztráty na životech a nepokoje ve společnosti. Je však velmi tenká hranice mezi bojem proti rasismu a snahou o nadřazenost, mezi svobodným projevem a mezi devastací. Mějte situaci dostatečně pod kontrolou, abyste nepřekročili limity a dokázali odhadnout, kdy je dobré přestat.

Autor: Denny
Foto: www.pixabay.com, Creative Commons