Protiatomové kryty v Praze

V 90. letech jsme si mysleli, že už je nikdy nebudeme potřebovat. V koronavirové krizi by si tam naopak někteří z nás nejraději zalezli a zamkli za sebou na deset západů. Jaké jsou pražské kryty a bunkry? Které z nich jsou přístupné veřejnosti a se kterými se dodnes počítá jako se strategickými místy státu?

Praha je město sice velmi historické, ale velkého stavebního rozmachu Prahy jsme se dočkali v době komunismu. Za prvé v té době vzniká pražské metro, za druhé vznikají v celém Československu dálnice a rychlostní silnice a za třetí? Za třetí jsme v době vrcholící studené války a všechna města u nás pracují na plánech, jak ochránit v případě jaderného útoku své obyvatelstvo. Ne jinak tomu bylo i v Praze.

Dnes je pro nás jaderná válka (naštěstí) námětem ze sci-fi filmů. Ještě před třiceti lety bylo ale vše jinak a v době studené války jsme mohli jekot sirén očekávat každým dnem. Důkazem o připravenosti obyvatelstva byla i branná výuka na školách a fakt, že pro každého obyvatele Československa byla někde ve skladu plynová maska. A v šedesátých, ale zejména v sedmdesátých letech vyrostly v celém Československu stovky, ne-li tisíce krytů určených pro ochranu obyvatel v případě jaderné katrastrofy. Skromné počty říkají, že na území Prahy jich vyrostlo celkem 800.

Kryt v pražské zoo

Začínáme pražskou zoo, a to z toho důvodu, že se jedná o kryt pravděpodobně nejstarší a nejméně známý. Již od 19. století byly pod Zakázankou hluboké a tajemné chodby původně využívané jako důlní štoly. Zajímavé je, že díky své poloze a hloubce byl tento objekt využíván i za druhé světové války jako letecký kryt. O krytu se uvažovalo i v padesátých letech, ale nakonec bylo od toho upuštěno z několika důvodů nedostatečného zázemí a špatného přístupu. Dnes můžete tento kryt navštívit v rámci prohlídky ZOO. Jsou zde nainstalované dobové kulisy tak, jak to podle vyprávění pamětníků vypadalo během okupace. Doporučujeme.

Bunkr Parukářka

V roce 1950 se na Žižkově začal budovat obrovský protiatomový kryt s kapacitou až 2500 osob. Tento komplex má celkem pět vstupů z různých světových stran a je napojen i na pražské metro. Samozřejmostí je filtrace vzduchu, vlastní elektrický systém a podzemní vodní nádrž. Dokončen byl v roce 1955 a patřil k tomu nejlepšímu, co v Praze bylo vybudováno. I dnes se s ním počítá jako s krytem pro obyvatelstvo. Jeho kapacita je dnes snížena na přibližně 1500 osob, protože část prostor funguje jako horolezecká stěna, v části je potom klub CLIMBING & MUSIC CLUB PARUKÁŘKA UNDERGROUND a část snad prý využívá Policie ČR.

Kryt Vítkov

Tunel mezi Žižkovem a Vítkovem většina Pražanů dobře zná. Tyto prostory jsou ale zároveň i protiatomovým krytem. K tomuto tunelu náleží samozřejmě další prostory tvořící zázemí pro až 1200 osob. I dnes je tento kryt zařazen do seznamu objektů, které může bezpečnostní rada státu jednoduchým pokynem aktivovat. Najdeme zde zásobárnu vody, vlastní elektrogenerátory i s rozvody a ve skladech by se i dnes měly snad nacházet i židle, postele, léky a zásoby potravin. 

Thomayerova nemocnice

Pražské nemocnice musely počítat s tím nejhorším krizovým scénářem. V roce 1952 započalo budování krytu pod touto nemocnicí a trvalo dlouhých deset let. Kryt funguje dodnes a nachází se v něm dva operační sály a celkem 72 lůžek. Podle plánů musí být zařízení plně aktivováno nejpozději do jedné hodiny od vydání rozkazu. Kryt má bohaté technické zázemí, v němž se nachází filtrační zařízení, diesel agregáty, zásoby kyslíku, pitná a užitková voda. Na rozdíl od jiných bunkrů byl tento několikrát využit. V roce 2000 sloužil jako záchytka, v roce 2002 zde našlo ubytování několik desítek osob kvůli povodním. Podobné kryty naleznete pod většinou pražských nemocnic, tento je ale nejpropracovanější.

Metro

Nevíme, kde přesně se vzala tendence cpát občany do tunelů metra. Něco nám říká, že něco takového vymysleli Rusové, kteří se svým 330 km dlouhým moskevským metrem mohou dělat opravdu zázraky. České metro je o poznání skromnější. Má jen 22 km, ale i to může v časech krize zachránit pár tisíc lidí. Přesněji řečeno pro 300 000 osob. Aspoň tak hovoří krizové plány. V nich je pražské metro označováno jako STOU - stálý tlakově odolný úkryt. To znamená, že vás ochrání vlastně proti všemu. Proti radiaci, tlakové vlně, proti elektromagnetickému záření, proti tepelnému záření a také proti bombardování. Jak metro obstálo v roce 2002 proti povodním asi víme všichni. Nedopadlo to zrovna slavně.

Buďme tedy rádi, že jsme tyto kryty zatím nepotřebovali využít. Teda až na několik covidem zblázněných lidí, kteří by se v nich nejraději zavrtali na desítky let.

Autor: Martin
Foto: Licence Creative Commons