Pražské Klementinum
20.06.2022
Pražské Klementinum je dalším klenotem patřícím do bohaté pokladnice pamětihodností naší metropole, které by měl každý správný Čech alespoň jednou za život navštívit. Nejedná se sice o takový skvost jako třeba Pražský hrad nebo Orloj, ale rozhodně jde o důležitou památku, kterou není radno minout. Váže se k ní totiž docela bohatá historie.
O vznik pražského Klementina se v první řadě zasloužili Jezuité, kteří chtěli vybudovat další jezuitskou kolej, podobnou té, které v té době již stála v Kutné Hoře. Založení pražského Klementina je přisuzováno na rok 1556. Shodou okolností je to i rok, kdy byli jezuité pozváni do Prahy císařem Ferdinandem I.
Na území Klementina ještě před příchodem jezuitů již stál klášter vybudovány Dominikány, a sice někdy na začátku 13. století. Budova byla jezuity přebrána a mezi roky 1653 až 1726 přebudována. Už jen samotná délka přestavby poukazuje na to, že se nejednalo o nic jednoduchého. Projekt sám byl naopak na tehdejší dobu pojat docela velkolepě, a proto byl drahý a jeho realizace komplikovaná. Díky kvalitní práci na klášteře nebylo nutné provádět v dalších dvou stoletích žádné větší rekonstrukce či opravy. Dalšího většího osvěžení se klášteru dostalo až ve dvacátém století.
Klementinský klášter v dobách své největší slávy obsahoval nejen poměrně bohatě vybavené učebny, ale rovněž i různé velké sály. V jednom z nich sídlila i knihovna, která ve své době patřila mezi největší nejen v českém hlavním městě. Součástí kláštera byly samozřejmě i ubytovací prostory, letní refektář nebo budovy hospodářského rázu. Specialitou pak byly prostory určené k rozjímání a modlení, hlavně Vlašská kaple Nanebevzetí Panny Marie, Zrcadlová kaple či kaple sv. Jana Nepomuckého.
V současné době Klementinum slouží jako hlavní sídlo Národní knihovny. Můžete zde ale navštívit i astronomickou observatoř, která fungovala na začátku padesátých let minulého století jako základní stavební kámen pro Astronomický ústav Československé akademie věd.
Autor: Tomáš Bajgar
Foto: Licence Creative Commons, autor obrázku Karelj - obrázek dostupný online https://cs.wikipedia.org/wiki/Klementinum#/media/Soubor:Klementinum_noc_1.jpg
O vznik pražského Klementina se v první řadě zasloužili Jezuité, kteří chtěli vybudovat další jezuitskou kolej, podobnou té, které v té době již stála v Kutné Hoře. Založení pražského Klementina je přisuzováno na rok 1556. Shodou okolností je to i rok, kdy byli jezuité pozváni do Prahy císařem Ferdinandem I.
Na území Klementina ještě před příchodem jezuitů již stál klášter vybudovány Dominikány, a sice někdy na začátku 13. století. Budova byla jezuity přebrána a mezi roky 1653 až 1726 přebudována. Už jen samotná délka přestavby poukazuje na to, že se nejednalo o nic jednoduchého. Projekt sám byl naopak na tehdejší dobu pojat docela velkolepě, a proto byl drahý a jeho realizace komplikovaná. Díky kvalitní práci na klášteře nebylo nutné provádět v dalších dvou stoletích žádné větší rekonstrukce či opravy. Dalšího většího osvěžení se klášteru dostalo až ve dvacátém století.
Klementinský klášter v dobách své největší slávy obsahoval nejen poměrně bohatě vybavené učebny, ale rovněž i různé velké sály. V jednom z nich sídlila i knihovna, která ve své době patřila mezi největší nejen v českém hlavním městě. Součástí kláštera byly samozřejmě i ubytovací prostory, letní refektář nebo budovy hospodářského rázu. Specialitou pak byly prostory určené k rozjímání a modlení, hlavně Vlašská kaple Nanebevzetí Panny Marie, Zrcadlová kaple či kaple sv. Jana Nepomuckého.
V současné době Klementinum slouží jako hlavní sídlo Národní knihovny. Můžete zde ale navštívit i astronomickou observatoř, která fungovala na začátku padesátých let minulého století jako základní stavební kámen pro Astronomický ústav Československé akademie věd.
Autor: Tomáš Bajgar
Foto: Licence Creative Commons, autor obrázku Karelj - obrázek dostupný online https://cs.wikipedia.org/wiki/Klementinum#/media/Soubor:Klementinum_noc_1.jpg