Pražské dopravě ulevil až tunel Blanka

Tunelový komplex Blanka, TKB nebo, jak ho všichni asi nazýváme nejčastěji, tunel Blanka, je ne tak dávno dostavěná část městského okruhu v Praze. Celý komplex tvoří na sebe navazující Brusnický tunel, Dejvický tunel a Bubenečský tunel. Tyto tři části celkem měří 5 502 metrů, čímž z Blanky dělají nejdelší silniční tunel v České republice a nejdelší městský tunel v Evropě. Pod Prahou se táhne od Malovanky pod Střešovicemi, pod Prašným mostem, dále pod Dejvicemi a Hradčany až na Letnou, potom vede pod Stromovkou a Vltavou a jeho ústí se kříží s novým Trojským mostem. Celý projekt byl finančně největším projektem v dějinách Prahy. Celou tuto monstrózní stavbu provází od začátku spousta kontroverzí a spekulací. Byly na něj vypracováno velké množství technických návrhů a jeho výstavba nakonec trvala osm let.

Rozhodnutí o výstavbě Blanky předcházely dlouholeté peripetie. Od 70. let minulého století bylo v plánu vést městský okruh od Špejcharu po Argentinskou ulici podél železnice ve Stromovce. Tento plán ale nikdy nebyl řádně vypracován a po roce 1989 se od něj upustilo úplně. V roce 1993 byly vypracovány ještě tři další varianty vedení městského okruhu. Hana, která by vedla z Hradčan přes Spartu, pod Holešovicemi a pod Vltavou. Dana, která by vedla z Hradčan, přes Evropskou a Podbabu a podél Vltavy. A Blanka, která by vedla z Hradčan, přes Spartu, pod Stromovkou a a pod Vltavou. Varianta Dana byla rychle zavrhnuta, kvůli úseku vedenému podél Vltavy, a tudíž nebezpečí zaplavení v případě povodní. Dále tedy byly zpracovávány varianty Hana a Blanka a roku 1996 definitivně vybrána Blanka.

V roce 1997 se na projekt Blanka začal zpracovávat konkrétnější plán, v roce 2003 bylo vzneseno územní rozhodnutí a v roce 2004 byla provedena průzkumná štola. Smlouva se stavební firmou o výstavbě Blanky byla podepsaná 30. 10. 2006 Pavlem Bémem z ODS. Náklady projektu byly odhadovány na 17,2 miliardy korun a uvedení do provozu mělo proběhnout v roce 2011. Financování celého projektu nakonec dovršilo sumy 43 miliard korun a do zkušebního provozu byl tunel uveden až 19. 9. 2015. Stavba byla několikrát přerušena, ať už kvůli neplacení prací stavební firmě nebo kvůli protestům různých občanských sdružení.

Teď už je tunel Blanka v provozu téměř pět let, od té doby jím již projelo přes 135 milionů aut, což jenom potvrzuje přínos pro Pražskou dopravu. Ke zlepšení každodenní dopravní situace došlo v ulicích Milady Horákové a Veletržní. Dále se zamezilo ranním kolonám v ulici V Holešovičkách, a tím došlo ke snížení emisí oxidu dusíku. Tunelem denně projíždí okolo 100 000 řidičů a objekt je od otevření pravidelně monitorován a výsledky pozorování dokazují, že funguje přesně podle nalajnovaných předpokladů.

Foto: Creative Commons