Pražská Loreta

Pokud navštívíte Prahu za účelem návštěvy památek, rozhodně nesmíte vynechat jednu z těch nejkrásnějších v hlavním městě – Pražskou Loretu.

Už první pohled z ulice dokáže člověka upoutat a následně očarovat. Jedná se o jednu z nejpůvabnějších sakrálních staveb v naší zemi, která ovšem jako kostel příliš nevypadá. Barokní stavba je v první řadě poutním místem zasvěceným Panně Marii. Poutní místo však nepředstavuje Loreta jako celek, ale pouze její malá část v jejím centru, které se říká Svatá chýše. Stavba je velká svým významem, nikoliv však svými rozměry. Pro hodně lidí je až zarážející, jak malá vlastně je.

I když je centrem Lorety právě svatá chýše, není to jediná věc, pro kterou stojí za to ji navštívit. Rovněž zde najdete o světoznámou zvonkohru, respektive Pražské slunce. Jde o velmi vzhlednou diamantovou monstranci.

Stručná historie

Jako první byla na tomto místě postavena Svatá chýše, která již tehdy byla zamýšlena jako poutní místo. Stavbu zadala Benigna Kateřina ze známého českého rodu Lobkowitzů. Stavba začala v roce 1626 a o pět let později byla chýše vysvěcena.

Loreta jako taková byla okolo Svaté chýše postavena později. Dokončena byla ke konci sedmnáctého století, v roce 1695. V téže době proběhla i instalace zvonkohry. To už ale nebyla práce nikoho z rodu Lobkowitzů, ale o stavbu Lorety se zasloužila hlavně rodina Dienzenhoferových. Ti se rovněž zasloužili i o přístavbu dalších prvků, které byly dokončeny v roce 1735. Součástí přístavby byl i místní kostel.

Místní poklad

Ne každý o tom ví, ale Pražská Loreta má i svůj vlastní poklad. Jde vesměs o dary, které patřily hlavně poutníkům, co sem přišli navštívit Svatou chýši. Poklad však není tvořen pouze dary poutníků, ale jsou zde i příspěvky různých šlechtických rodů. Za ta staletí, co Loreta stojí, se tu nahromadilo pěkné bohatství. Zdejší poklad patří mezi ty nejcennější na území naší vlasti.

Autor: Tomáš Bajgar
Foto: Licence Creative Commons