Po stopách tajemného kata Mydláře

Katovské povolání provázelo lidstvo po velmi dlouhou dobu. Ve středověku patřil mistr popravčí mezi osoby "nízké" a většinou stál mimo společnost. Své obydlí míval převážně až za branami města a v kostele i v hostinci pro něj bylo vždy vyhrazeno speciální místo, mimo ostatní. Jakmile se někde objevil, už jen jeho pouhá přítomnost vyvolávala v lidech nejen strach, ale i nevoli. Někdy jej však lidé, pod rouškou temné noci, vyhledávali coby lékaře a ranhojiče.

Nejproslulejší český kat Jan Mydlář

Narodil se ve vážené měšťanské rodině ve městě Chrudim koncem 16. století, rok jeho narození není úplně jasně doložený. Jako mladík se vypravil do Prahy, kde studoval medicínu na Karlově univerzitě. Nepodařilo se mu však úspěšně složit závěrečné zkoušky a tak stal se pomocníkem mistra popravčího Jaroše. Své řemeslo tedy nepodědil, ale zvolil si jej sám, údajně kvůli nešťastné lásce.

Podle dochovalých záznamů však mistr Jaroš záhy umírá a Jan Mydlář přebírá jeho post. Úředníci magistrátu jej odsouhlasili díky znalostem medicíny, které Jan získal během svých studií na pražské lékařské fakultě. Moc dobře věděl, kam tnout mečem nebo jak pustit žilou. Byl výjimečný i tím, že na rozdíl od ostatních katů svou tvář neskrýval.

Pražská místa spojovaná s životem Jana Mydláře

Původní obydlí kata Mydláře se nacházelo ve staroměstské katovně nedaleko Starého židovského hřbitova. Vzhledem k tomu, že za svoji práci dostával velké odměny, později si pořídil dům na kraji Nového Města, poblíž Slepé (Svinské) brány. V současné době se zde nachází náměstí I. P. Pavlova.
Se jménem kata Mydláře je spojováno i Staroměstské náměstí a to díky popravě 27 českých pánů, kterou měl na starosti právě Mydlář.

Pověsti se spojují s historickými událostmi. Příběh o životě Jana Mydláře je plný spekulací a domněnek, ale přesto stále vzbuzuje velký zájem, neboť pojednává o nejznámějším českém katovi.