Olšanské hřbitovy – „město mrtvých“

Olšanským hřbitovům se někdy říká „město mrtvých“. Místo svého posledního odpočinku zde nalezli významní představitelé kulturního života minulých století. Se svojí rozlohou asi 50 hektarů jsou Olšany největším pražským hřbitovem. Mezi významnými osobnostmi, které našly místo svého posledního odpočinku na Olšanských hřbitovech jsou například Jan Palach, Klement Gottwald, Karel Jaromír Erben, Viktor Dyk, Karel Havlíček Borovský, Josef Jungmann, Jan Werich, Jiří Voskovec, Vladimír Menšík, Ladislav Smoljak a mnozí další.

Své jméno získaly hřbitovy podle zaniklé vesnice Olšany na území Žižkova. V době morové epidemie v roce 1680 byly položeny základy největšího pražského hřbitova na pozemku, který koupila pražská obec od soukromého vlastníka. V blízkosti hrobů byla v roce 1682 vybudována kaple zasvěcená ochráncům před morem – svatému Rochu, svatému Šebestiánu a svaté Rozálii. Oběti morové epidemie byly ukládány do šachet, ty musely být v letech 1713- 1714 rozšířeny. Rozhodnutím císaře Josefa II. bylo od roku 1787 zakázáno pohřbívání ve vnitřních prostorách města a Olšany se měly stát ústředním hřbitovem.

Z minulosti se zachovala pouze vysoká kamenná zeď. Hřbitovy jsou rozděleny na několik částí. Jedna část slouží jako pohřebiště padlých českých legionářů a rudoarmějců z první světové války. Olšany jsou známy také jako pohřebiště ruské porevoluční emigrace. Ruská část hřbitovů zahrnuje čtyři oddělení. Jedna část Olšanských hřbitovů je vyhrazena pro pravoslavné věřící a zde můžeme najít také chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, který je místem pro konání pohřebních obřadů i bohoslužeb. Mezi nejznámější osobnosti pohřbené v pravoslavné části hřbitova jsou Karel Kramář s manželkou Naděždou Nikolajevnou Kramářovou.

Autor: Isabela
Foto: www.pixabay.com