Mycoprotein – revoluce v rostlinné stravě

Veganství a vegetariánství hýbou světovou kulturou, v posledních letech ještě více než kdy dřív. Podle posledních dat z roku 2020 je nyní na světě přes 79 milionů veganů. Tedy lidí, kteří ve svém jídelníčku zcela vynechávají živočišné produkty, včetně vajec a mléčných výrobků. Již dávno ale neplatí, že vegani jedí pouze zeleninu a ovoce. Existuje totiž mnoho nejrůznějších produktů, které obsahují čistě rostlinnou bílkoviny a poslouží tak jako skvělá alternativa masa.

Mezi nejznámější patří sójové alternativy, tofu nebo například sójové kostky. Nadbytek sóji může mít ale na člověka a jeho zdraví negativní vliv. Sójové výrobky totiž obsahují relativně velké množství estrogenu, a pokud byste jedli nadbytek těchto výrobků, vašemu tělu to rozhodně nebude dělat dobře. I proto se vědci snaží vyvinout náhražku masa bez sóji a evidentně se jim to daří.

Mykoprotein je forma jednobuněčného proteinu, také známá jako houbová bílkovina. V 60. letech minulého století se začalo experimentovat s Fusarium venenatum – druhem houby, která obsahuje vysoké procento bílkovin a mohla by se potenciálně využívat ke komerčnímu prodeji. V roce 1960 byla tato houba označena jako možný zdroj bílkovin pro lidstvo. Fusarium venenatum byla ale pouze jednou z více než 3000 druhů hub, které byly pro tento účel zkoumány. Po dvanáctiletém procesu testování byl tedy mycoprotein, jak ho můžeme najít dnes v obchodech, vpuštěn na trh jako nová varianta neživočišného proteinu.

Jak to celé funguje? Houby se pěstují ve velkých nádobách s konstantní teplotou, kam je ve velkém dodáván glukózový sirup. Když se káď naplní, jsou do ní vpraveny ještě spóry z hub. Houbová kultura reaguje aerobně, takže k jejímu optimálnímu růstu je zapotřebí ji zásobovat kyslíkem a naopak odčerpávat oxid uhličitý. Musíte také přidávat dusík pro lepší tvorbu bílkoviny. Pro podporu růstu jsou také zapotřebí přidané vitamíny a minerály. Po vytvoření požadovaného množství se ze dna nádoby odebere růstové médium. Mycoprotein se pak oddělí a vyčistí. Jedná se o světle žlutou látku s jemným nádechem chuti hub. To hotového produktu pak lze přidat nejrůznější příchutě.

Mycoprotein má veliký potenciál nejen v jídelníčku striktních veganů či vegetariánů. Jeho nutriční hodnoty jsou více než uspokojivé. Pokud si místo kuřecího stehna dáte porci mycoproteinu, budete déle sytí a snížíte svůj kalorický příjem. Výživové hodnoty této alternativy jsou totiž opravdu jako z říše snů. na 100 gramů totiž obsahuje jen 95 kalorií ale za to 14 g bílkovin. Poměr sacharidů také není špatný. Ve 100 gramech jich najdete jen 4,5 gramu. Tuky jsou zastoupené také spíše v malém množství, konkrétně v množství dvou gramů. Jen pro srovnání – ve 100 gramech například vepřového mase je obsaženo 242 kalorií, 24 gramů bílkovin a 14 gramů tuků. V současné době najdete na Evropském trhu pouze jednu značku, která mycoprotein nabízí, a sice Quorn. V České republice ho můžete najít například v řetězci Iceland.

Mycoprotein je podle mého názoru jedním ze skvělých způsobů, jak přejít od živočišné stravy k rostlinné. Strava, která nebude založena na živočišných produktech, je dlouhodobě udržitelná – na rozdíl od momentálního světového mainstereamu. Vzhledem k čím dál více diskutovanému dopadu sójových výrobků na lidské zdraví se zdá tato alternativa bílkoviny vyrobené z hub jako krok správným směrem. Pro lepší pochopení toho, jak se Mycoprotein vyrábí se můžete podívat na video pod článkem.

Autor: Kateřina
Foto: www.pixabay.com