Městská část Nusle a výroba alkoholu
16.02.2021
Pěstování vinné révy nebylo na našem území odjakživa přisuzováno pouze Moravě, ale v docela velkém množství probíhalo i na území Prahy. A to konkrétně v dnešních Nuslích, které v době své největší vinařské slávy vypadaly samozřejmě hodně jinak. Během staletí se v mnoha ohledech změnily. A to nejen tím, že se na jejich území už žádné víno nepěstuje. Nejedná se však o zapomenutou historii, jelikož vinná réva je stále součástí nuselského znaku.
Ve znaku by však měly Nusle správně mít i chmel, případně korbel s pivem, jelikož se zde od konce sedmnáctého století začal vyrábět nejoblíbenější český nápoj, a sice pivo. Zásluhu na tom má hlavně hrabě Jan Josef Sezima z Vrtby, který tu nechal postavit nejen samotný pivovar, ale rovněž i své sídlo v podobě zámku.
Pivovar v té době rozhodně nebyl žádný drobek. Naopak, jednalo se o tehdejší největší privátní pivovar v Českém království. Nešlo se o žádnou novostavbu, ale o rekonstruovaný starý mlýn s několika málo nadstavbami. Nemyslete si však, že šlo o vrchol vaření zlatavého moku v Nuslích. Tím lze označit až přelom devatenáctého a dvacátého století, kdy pivovar vlastnil rod Waldsteinů. Ti celý komplex nejen zmodernizovali, ale zároveň i notně rozšířili. Díky tomu zde bylo možné vyrobit v těch dobách až devadesát tisíc hektolitrů piva během jediného roku.
Největšími úspěchy místního pivovaru byly dvanáctka prelát a Nuselská desítka. Tyto druhy se rozvážely nejen do Prahy a okolí, ale v podstatě do celé země. Mnoho hektolitrů se ale prodalo i do ciziny. A to jak za Rakouského mocnářství, tak i během První republiky. Během okupace však zdejší výroba piva na dlouhých šest let skončila. Konec války sice znamenal návrat k výrobě, ale to nemělo mít příliš dlouhého trvání. Vzápětí přišla druhá, tentokrát rudá diktatura, která znamenala nejen zestátnění, ale v roce 1958 i konec vaření pivního moku.
Opět se ale v Nuslích zase začalo dělat víno, a sice hlavně Pražský výběr a Pražský sklepmistr. Druhé jmenované víno je možné koupit i v současnosti. Dnes ho však v obchodech najdete pouze pod jednoduchým názvem Sklepmistr.
Autor: Tomáš Bajgar
Foto: Licence Creative Commons
Ve znaku by však měly Nusle správně mít i chmel, případně korbel s pivem, jelikož se zde od konce sedmnáctého století začal vyrábět nejoblíbenější český nápoj, a sice pivo. Zásluhu na tom má hlavně hrabě Jan Josef Sezima z Vrtby, který tu nechal postavit nejen samotný pivovar, ale rovněž i své sídlo v podobě zámku.
Pivovar v té době rozhodně nebyl žádný drobek. Naopak, jednalo se o tehdejší největší privátní pivovar v Českém království. Nešlo se o žádnou novostavbu, ale o rekonstruovaný starý mlýn s několika málo nadstavbami. Nemyslete si však, že šlo o vrchol vaření zlatavého moku v Nuslích. Tím lze označit až přelom devatenáctého a dvacátého století, kdy pivovar vlastnil rod Waldsteinů. Ti celý komplex nejen zmodernizovali, ale zároveň i notně rozšířili. Díky tomu zde bylo možné vyrobit v těch dobách až devadesát tisíc hektolitrů piva během jediného roku.
Největšími úspěchy místního pivovaru byly dvanáctka prelát a Nuselská desítka. Tyto druhy se rozvážely nejen do Prahy a okolí, ale v podstatě do celé země. Mnoho hektolitrů se ale prodalo i do ciziny. A to jak za Rakouského mocnářství, tak i během První republiky. Během okupace však zdejší výroba piva na dlouhých šest let skončila. Konec války sice znamenal návrat k výrobě, ale to nemělo mít příliš dlouhého trvání. Vzápětí přišla druhá, tentokrát rudá diktatura, která znamenala nejen zestátnění, ale v roce 1958 i konec vaření pivního moku.
Opět se ale v Nuslích zase začalo dělat víno, a sice hlavně Pražský výběr a Pražský sklepmistr. Druhé jmenované víno je možné koupit i v současnosti. Dnes ho však v obchodech najdete pouze pod jednoduchým názvem Sklepmistr.
Autor: Tomáš Bajgar
Foto: Licence Creative Commons