Má školní prospěch opravdu vliv na budoucnost?

Každý z nás si v dětství vyslechl onu oblíbenou hlášku: „Když se budeš dobře učit, nebudeš nikdy muset dělat rukama a budeš si žít jako prase v žitě.“ Otázkou zůstává, jestli to je pouhý výmysl anebo na tom přeci něco bude. Již z logického přemýšlení můžeme usuzovat, že lidé s lepším prospěchem mají příznivější potenciál do budoucnosti oproti těm, co sotva dokázali prospět. I přesto je v historii řada osobností, které měly problémy se vzděláváním a dokázaly se nakonec prosadit na světovou úroveň. Každý z nás zná například jméno Einstein.

V praxi to však vypadá lehce jinak. Finanční ohodnocení v práci je tak trochu jako kvadratická rovnice s mnoha proměnnými. Každá souvislost souvisí s jinou. Mimo vzdělání hraje velkou roli i pohlaví, věk a region, v němž pracujete. Dále kategorie zaměstnání a v případě podnikatelské sféry i skutečnosti ohledně vlastnictví firem. Velké firmy obvykle nabízí vyšší mzdy. Obecně platí, čím vyšší vzdělání, tím více stoupá výdělek. Lidé s vysokoškolským titulem průměrně vydělávají až o 46% více než lidé s maturitou. O jednu třetinu vyšší plat vydělávají pozice vyžadující maturitní zkoušku na rozdíl od lidí bez ní. Rozdíl lidí vyučených na SŠ bez maturity a lidí se základním vzděláním už však není tolik výrazný. Činí asi 8-10%. Platové rozdíly se postupem času výrazně nemění.

Nabídky práce se logicky liší i podle regionů. Ve větších městech a bohatších regionech se točí větší peníze. Ruku v ruce jde vše i s vyššími náklady. Nejvyšší průměrné počáteční platy volných míst jsou v Praze (cca 30 000,-/měsíc). Pro absolventy vysokoškolského studia jsou nejlepší nabídky v Brně. Tam si oproti hlavnímu městu polepší i o několik tisíc korun. Skrz na skrz různými sférami, velký podíl na rozdílu platů má i pohlaví. V rámci EU je u nás jedna z nejvyšších nerovností platů mužů a žen. Většinou převládá zažitý stereotyp, kdy se rozdělují mužské a ženské role. I když to dnes může znít absurdně, žena je potencionální matka a muž dříč, živitel rodiny. Čím vyšší je pracovní pozice, tím větší obvykle bývají i rozdíly. Jaké obory jsou dneska aktuální? Výdělečnosti dnes kralují IT obory s nabídkovými platy od 30 do 50 tisíc korun. Daleko za ním nezůstává ani věda, výzkum, management a finančnictví. Velké plus mají dnes i jazykové dovednosti. Ačkoliv je znalost angličtiny dobrá a žádaná věc, firmy hledají stále lidi, kteří dokážou fungovat v plynulé německé či ruské komunikaci. Takové pozice nabízí až o 7 tisíc korun více. Ze specializovaných dovedností jsou dnes nejvíce ceněné např. dovednosti mezinárodní logistické přepravy, znalost specializovaných PC programů anebo zkoušky svařování či řezání kovů a plastů.

Abychom se vrátili k původní otázce, zda může vzdělání ovlivnit budoucí zaměstnání, tak odpověď zní ano. Jak už ale bylo výše zmíněno, nemusí jít o každou pozici. Každá má své výjimky. Například učitelé mají oproti jiným vysokoškolákům 18-35% menší ohodnocení. Aby se však člověk dočkal lepšího platu, musí postupem času sbírat zkušenosti. Do vrcholného managementu se nikdo nedostane jen tak náhodou. Teorie a praxe jsou věci, bez kterých se jen tak neobejdete.

Autor: Martin Jašek
Foto: www.pixabay.com