Jízdárna Pražského hradu

Vzhledem k tomu, že Pražský hrad není pouze jedna budova, ale celý komplex různých staveb, není tedy divu, že se v tomto areálu nachází celá řada zajímavých oblastí, které stojí za to prozkoumat.

Do této kategorie bezpochyby patří i zdejší hradní jízdárna, která byla vybudována již v roce 1694, a to na místě původní jízdárny pocházející z roku 1572.

Výcvik i soutěže

Je asi logické, že jízdárna od nepaměti sloužila hlavně k výcviku koní, ale probíhaly zde i různé soutěže, obvykle ve formě turnajů nebo klasické závody koní. Samozřejmě, že tyto radovánky byly výsadou pouze šlechty, která měla na Pražském hradě poměrně velké možnosti volnočasového vyžití. Ke koňským závodům se ale nevyužívala pouze samotná jízdárna, ale rovněž i areál nedaleké míčovny.

Součástí budovy jsou i dvě plastiky, které zdobí průčelí domu a které jsou zosobněním radovánek, které zde zažívala šlechta. Do doby První republiky byla součástí výzdoby i rakouská říšská orlice. Ta však byla stržena na příkaz prezidenta Masaryka. Jízdárnu je možné najít jednoduše, a sice naproti vchodu do Královské zahrady. Jedná se o barokní stavbu, která se může pyšnit délkou 92 m a šířkou 40 m. Laikovi se to může zdát jako hodně, ale i u nás je možné najít daleko větší jízdárny, i když žádný z nich nemá tak výraznou historickou hodnotu.

Jízdárna se začala stavět za vlády císaře Leopolda I., jemuž alespoň částečně tento nápad vnukl František Josef Šlika, což byl tehdejší prezident české komory. Budova pak byla postavena dle návrhu architekta Jana Baptisty Matheyho, což byl pražský rodák. Dá se tedy říci, že Pražská jízdárna byla hlavně českým projektem, i když ji nechal postavit rakouský císař. Vzhledem k tomu, že jízdárna v roce 1760 vyhořela, bylo nezbytné ji z části rekonstruovat. Opravy se týkaly hlavně stropu, který byl během požáru nenávratně zničen. Rekonstruovaný strop je součástí budovy dodnes.

Jízdárna již dávno neplní svůj prvotní účel, ale funguje jako výstavní síň, jedna z nejvýznamnějších v hlavním městě. A to od roku 1949.

Autor: Tomáš Bajgar
Foto: Licence Creative Commons