Jak to bude letos s maturitami?

Stejně jako loni i letos se uvažuje o prominutí některých částí maturitní zkoušky. Čím argumentují studenti a jak se k tomu staví ministerstvo školství?

Maturanti 2020

Loňský školní rok nebyl, stejně jako ten letošní, úplně běžný. Studenti zůstali od poloviny března doma a přešli na distanční výuku, která ale v době první vlny nebyla pro studenty povinná. Kantoři tak museli na tyto okolnosti brát ohled. V minulém školním roce také museli být všichni studenti k maturitě připuštěni, bez ohledu na jejich studijní výsledky v prvním pololetí. Další změnou v maturitní zkoušce bylo úplné odpuštění slohových prací, a to jak v českém, tak v anglickém jazyce. Věnujme pár řádků těm, kteří neví, jak funguje nynější známkování u maturit. V běžném režimu studenti píší didaktický test, slohovou práci a poté skládají ústní zkoušku. Takovýto model je aplikován na český a cizí jazyk ve státní části maturity. Ze všech tří známek se tak udělá jedna průměrná a tu vám komise nechá zapsat na vysvědčení. Jak jsem již zmiňovala, v loňském roce bylo maturantům odpuštěno psaní slohové práce. To je ale nic oproti třeba sousednímu Slovensku, kde byla zkouška dospělosti zrušená úplně a známky se jen opsaly z pololetního vysvědčení.

Rok nebyli ve škole

Již od září se řada studentů, kteří by měli maturovat letos, snaží všechny kolem sebe přesvědčit, že by se maturity měly konat v omezenějším rozsahu anebo snad zrušit úplně. Jejich hlavním argumentem je, že zatímco starší ročník, který maturoval v roce 2020, chyběl na prezenční výuce jen druhé pololetí čtvrtého, závěrečného, ročníku, tak oni nebyli ve škole mnohem déle. Tudíž mají také nárok na úlevy.

Touto logikou bychom se ale mohli dostat k úplnému zrušení maturit, protože pokud se epidemiologická situace nezlepší, tak studenti, kteří jsou nyní ve třetím ročníku, půjdou do školy se štěstím na jaře, tudíž jim bude chybět celý rok prezenčního studia a takto bychom mohli pokračovat až někam na úroveň dnešních deváťáků. Hlavním rozdílem v obou situacích je ale to, že nyní je na rozdíl od jarní vlny koronaviru, účast na distanční výuce povinná, tudíž argument zameškaného učiva se zdá lichý.

V řadách maturantů ale nejsou jen zastánci zrušení maturit. Je mezi nimi i skupina, která je pro zachování zkoušky v celém jejím rozsahu. Tito studenti poukazují na to, že chtějí mít do budoucna rovné podmínky, například pro přijetí na vysokou školu nebo i do pracovního životopisu. Zkrátka chtějí mít stejnou maturitu jako ostatní.
Pokud bychom ale chtěli dát za pravdu těm, kteří tvrdí, že by se maturity měly zrušit nebo konat v omezeném rozsahu, musíme uznat, že vyhláška ministerstva školství upravující formu maturit vydaná na podzim tohoto roku, se ze strany ministerstva nedá považovat za moc férové jednání.

Ona zmiňovaná úprava zahrnuje dvě změny. Jednak tu, že didaktický test se nebude hodnotit známkou, ale pouze slovy uspěl či neuspěl. A pak také to, že právě didaktický test bude nyní jedinou částí maturity pořádané státem. Doposud stát (CERMAT) zaštiťoval didaktický test, slohovou práci i ústní zkoušku. Nyní je tedy sloh a ústní část v kompetenci škol. To není asi nic tak strašného, ale přihlédneme-li k tomu, že například na výběrových gymnáziích může být úroveň školou pořádané maturity o dost těžší, je toto jednání ze strany ministerstva při nejmenším neférové. Student by měl vědět jakou podobu bude mít jeho maturitní zkouška již v době, kdy se na školu hlásí a ne rok před maturitou.

Co na to vláda?

To se ještě uvidí. Nejnovější informace z 24. ledna nám říká, že premiér doporučil zrušit konání didaktických testů. Tento názor zastával i ministr školství a premiér tak jeho návrh pouze podpořil. Doufejme, že konečné rozhodnutí o podobě zkoušky zazní z ministerstva během příštího týdne. Tedy necelých pět měsíců před řádným termínem maturitní zkoušky.



Autor: Kateřina
Foto: www.pixabay.com