Hospoda U Dvou slunců na Malé Straně

Jak říká klasik, v hospodě je líp jak na světě. Samozřejmě se to s tím dobrem nesmí moc přehánět, jelikož to pak končí v lepším případě bolehlavem, v tom horším na záchytce či dokonce v léčebně pro alkoholiky.

V českých zemích je kultura popíjení piva široce zakořeněná a přežila v podstatě všechny dosavadní režimy. Je to dáno mimo jiné tím, že právě v našich zeměpisných šířkách vzniklo první pivo plzeňského typu, kterému se daří nejen u nás, ale dopřát si ho můžete prakticky na celém světě.

I přesto, že většina milovníků rezavého moku si ráda alespoň občas dopřeje pivko i v pohodlí svého domova, valná část Čechů a Češek raději volí pro konzumaci hospodu. A těch je u nás požehnaně. Praha v tomto směru není výjimkou. Hlavní město má celou řadu zajímavých a známých hospod. Mezi ně patří i hospoda U Dvou slunců.

Hospůdka s dlouhou tradicí

Pokud existuje něco, čím se hospoda může opravdu pyšnit, tak je to staletí trvající tradice. Již na počátku sedmnáctého století se o tomto podniku tradovalo, že je nejstarší svého druhu na Malé Straně.

Nejen svou bohatou historií, ale také díky svému jménu je hospoda velice zajímavá. Vzhledem k tomu, že sídlí na Nerudově ulici, získala svůj název podle domovního znamení, a to bylo slunce. Tehdejší majitel měl v plánu mít hospodu u jednoho slunce, nicméně tento název byl již zabrán. V takovém případě bylo možné buďto zmínit barvu, nebo zvýšit počet. Majitel počet sluncí zdvojnásobil a od té doby se hospodě říká tak jak se říká.

Není ale pravda, že si podnik stejný název udržel po celou svou existenci. Krátká období, kdy se se jménem hospody experimentovalo, jsou ale snad nenávratně pryč, jelikož stejně jako před stovkami let, tak i dnes každý na Malé Straně ví, kde je hostinec U Dvou slunců.

Disidentská hospoda

U Dvou slunců není však hospoda, kam chodí jen běžní hosté. Kdysi zde párkrát zavítal i Jan Neruda, který v domě, kde je hospoda, nějakou dobu dokonce žil.
V době komunistické totality sem chodili i různé celebrity z řad disidentů, například i náš bývalý president Václav Havel.

Autor: Tomáš Bajgar
Foto: Licence Creative Commons