Faustův dům a temná Moráň
13.01.2022
Mnoha legendami opředený dům na jižním cípu Karlova náměstí na první pohled nevypadá jako tajemné místo. Krásná barokní budova, nazvaná též jako „Mladotovský palác“, vypadá spíše jako sídlo ministerstva či muzea umění. Málokdo však ví, že tento palác povstal z popela někdejšího pohanského obětiště slovanské bohyně Moreny, která byla patronkou smrti a zimy. Podle jedné teorie se její lidské oběti měly shazovat ze skály, která dnes ční nad ulicí „Na Hrádku“ a je asi 100 metrů vzdálena vzdušnou čarou od Faustova domu… Dodnes toto místo nedaleko nemocnice a botanické zahrady nese divnou energii a mnozí zde vídají duchy...
Mnohdy byl ale osud majitelů ještě krutější. Například roku 1539 byl jeden z nich – Jaroslav Kapoun ze Svojkova - dle Ottova slovníku naučného „pro faleš hrdla odsouzen“. Nedlouho na to se ale v domě děly ještě mnohem zajímavější věci…
Autor: Jiří Garncarz
Foto: Licence Creative Commons
Dům smůly?
Dobytčí trh (dnešní Karlovo náměstí) v minulosti protínala pro Prahu důležitá cesta. Byla to stezka spojující Pražský hrad a Vyšehrad. Význam této komunikace byl i v tom, že se zde konaly korunovační průvody. A na tomto místě v Moráni stál již ve středověku budoucí „Faustův dům“. Co na plat, že se jednalo o „prestižní adresu“, jeho majitelům se smůla často lepila na paty. Již první vlastník domu, Jan vévoda Opavský, přišel o své stavení v roce 1420, a to proto, že se v husitských válkách přidal na stranu katolíků. Dům v dalších letech střídal majitele. Často to však nebylo kvůli poctivému prodeji, ale opět kvůli konfiskacím – ať již díky dluhům či z politických důvodů.Mnohdy byl ale osud majitelů ještě krutější. Například roku 1539 byl jeden z nich – Jaroslav Kapoun ze Svojkova - dle Ottova slovníku naučného „pro faleš hrdla odsouzen“. Nedlouho na to se ale v domě děly ještě mnohem zajímavější věci…
Nejslavnější majitel
Ačkoliv dům nese jméno „Faustův“, samotný „doktor Faust“ (Johann Georg Faust) v něm nejspíš nikdy nežil (ačkoliv různé legendy to rozporují. Roku 1590 dům zakoupil slavný mystik, alchymista a podle mnohých i podvodník a tajný agent Angličan - Edward Kelley. Jeho postava je především známá z filmů Císařův pekař a Pekařův císař, kde se snažil na Pražském hradě různými alchymistickými pokusy vyrobit zlato. Experimentoval také s výrobou elixíru mládí. Měl se honosit oxfordskými tituly, ale zlé jazyky tvrdily, že je zfalšoval. Kvůli jinému podvodu měl být zase ještě v Anglii potrestán useknutím uší. Mnozí badatelé se dokonce domnívají, že byl tajným agentem nasazeným anglickou královnou Alžbětou I. Buď jak buď - Kelley těšil se velké popularitě mezi českou šlechtou a později si ho oblíbil i samotný císař – Rudolf II. A právě v době největší slávy i osobního štěstí (čerstvě se oženil s Johanou Westonovou) se přestěhoval do „Faustova domu“.Alchymista a smlouva s ďáblem
Štěstí se Kelleyho dlouho nedrželo. Záhy po přestěhování totiž začal ztrácet přízeň císaře. Kalich císařovy trpělivosti přetekl po souboij Kelleyho s jedním dvořanem, kterého zabil. Slavný alchymista byl zatčen a putoval do velmi drsného vězení na hradě Křivoklát. Po třech letech věznění se Kelley rozhodl utéci. Vše nasvědčovalo, že se útěk povede, ale lano, kterým se vězeň slaňoval, se roztrhlo. Dopad na kámen byl tvrdý a následkem zranění těžké - Kelley přišel o nohu. I tak si však utečenec pomohl. Místo budoucího věznění se mu stal přívětivější hrad Hněvín, který mu byl celý k dispozici a navíc se k němu dobrovolně přestěhovala i manželka. Historie se však bohužel opakovala – po nějaké době se i toto vězení rozhodl Kelley opustit (stejným způsobem jako Křivoklát), ale opět se mu roztrhlo lano. Co víc, alchymista přišel i o druhou nohu. To už bylo hodně i na slavného mága. V roce 1600 si tak vzal na Hněvíně dobrovolně život a oběsil se.Smlouva s ďáblem
Zpátky ale k Faustovu domu. Traduje se, že jeden z jeho majitelů uzavřel smlouvu s ďáblem. Známý psychotronik Ing. Pavel Kozák hovoří v souvislosti s Faustovým domem v knize „Tajemná místa Prahy“ o nějakém magickém úkonu, který měl vyvolat démona silnějšího, než byl samotný mág… Stěží se dnes s jistotou dozvíme, jestli se tak stalo a pokud ano, tak kdo přistoupil „ke smlouvě s ďáblem“. Pokud to nebyl Kelley, mohl to být například hrabě Ferdinand Mladota ze Solopisk. Hrabě zde vyráběl podivné vynálezy. Často experimentoval s optikou, snad vyrobil i něco na způsob robota. Ještě podivnější obyvatel domu byl farář Jaenig, o kterém se tradovalo, že spí v rakvi…Autor: Jiří Garncarz
Foto: Licence Creative Commons