Dezinformace, misinformace a jak jim předejít?

V dnešní době internetové je občas těžké rozlišit pravdivé informace od těch smyšlených. Už jen skutečnost, že na internet může psát kdokoli cokoli, by v nás měla evokovat pocit, že ne každá informace vypuštěná do tohoto prostoru musí být nutně pravdivá. Proto musíme mít oči na stopkách a informace pravidelně ověřovat. Nabízí se otázka, čemu můžu důvěřovat? Na tuto otázku vám v dnešním článku právě budu odpovídat.

Co je to dezinformace?

Pojem dezinformace se definuje jako systematické a úmyslné klamání. Dezinformace funguje tak, že někdo záměrně šíří falešné informace za účelem ohrozit nějakého protivníka tak, že prostřednictvím médií ovlivňuje a manipuluje s názory široké veřejnosti. Lidsky přeloženo, záměrně vypouštíte lživé informace do éteru, abyste zmanipulovali veřejné mínění tak, jak zrovna vy potřebujete.

Zdroj: https://www.mvcr.cz/cthh/clanek/definice-dezinformaci-a-propagandy.aspx

Co je to misinformace?

Tento pojem je méně známý na rozdíl od pojmu předešlého. Přesto mezi nimi nenajdeme žádný zásadní rozdíl. Liší se pouze tím, že misinformace se šíří nechtěně. Tím pádem její vznik nemá žádný hlubší smysl, jedná se pouze o špatnou formulaci již existující zprávy, která manipuluje s veřejným míněním. S takovými misinformacemi se setkáváme v našem prostředí zcela běžně. Sousedka na vesnici vám poví, že včera v noci zaslechla vyjící kojoty, zatímco skutečnost byla taková, že sousedovic pes se nemohl dočkat klidného spánku.

Zdroj: https://www.mvcr.cz/cthh/clanek/definice-dezinformaci-a-propagandy.aspx

Hoax

Hoax nám krásně doplňuje dezinformační trojici. Jedná se o zprávu, či titulek, který je často přitažený za vlasy. V lidech probouzí pocit paniky a nutí je často k iracionálním závěrům. Často se s hoaxy setkáváme například v bulvárních časopisech nebo na YouTubu. Tvůrci zde často vybírají bizarní titulek, aby upoutali pozornost co nejvíce lidí a rostla jím tak sledovanost.

Proč lidé podléhají falešným zprávám?

Důvodů se najde celá řada. Ukážeme si proto pár těch nejčastějších, abychom se naučili, jak se takovým zprávám vyvarovat.

Jeden zdroj

Doslova amatérská chyba. Již na druhém stupni nás učitelé napomínali, když jsme celý projev okopírovali pouze z jedné knížky. Navzdory tomu, že kniha mohla být nejlepší na světě, učitel by nám nikdy neprominul, že naše prezentace se zakládala na závěru jediné knihy. Má to i své logické vysvětlení. Výklad v knize nemusí poskytovat vždy aktuální informace. Co se internetu týče, mnohdy nemusí být ani pravdivé. Proto je vždy lepší čerpat z vícero zdrojů a skutečně si ověřit, zda-li informace, kterým jsme věřili, jsou podložené. Občas se stává, že i články nesoucí informativní podobu, v sobě skrývají citové zbarvení, které taktéž může radikálně ovlivnit čtenářův názor.

Chci věřit

Ačkoli tento bod může působit zvláštně, říká nám holou pravdu. Mnohdy se necháváme strhnout informacemi, kterým věřit chceme a přejeme si, aby tomu tak skutečně bylo. Například jste investovali do prodělečné akcie, ale jelikož se nechcete ztrapnit před známými, stále trváte na svém, že akcie každou chvílí poroste. Bohužel, zároveň zanevřete na všechny články tvrdící opak, takže budete vyhledávat pouze tvrzení, která jsou na vaší straně, aby vás nadále usvědčovala v mylné domněnce.

Jdu s davem

Člověk je společenský tvor, tudíž je naprosto přirozené, když chce zapadnout do nějaké komunity. V této skupině však probíhá pestrá výměna názorů, které jedinec vstřebává a ukládá do paměti. Zároveň mohou jedince zásadně ovlivnit. Lidé se radši v mnoha ohledech přizpůsobí názoru většiny, aby nevybočili z pomyslného společenského kruhu. Mějte se proto na pozoru, jelikož ne všechny informace kolující davem musí být správné, nehledě na to, že to tvrdí i „ten“ a „ta“. Radši si události pořádně ověřte. Předcházíte tak vlastní dezinformaci a jako bonus ji nebudete dále šířit. Člověk si nemusí omyl ani uvědomovat, zkrátka bezprostředně hltá informace od lidí, kterým nemá důvod nevěřit. Bohužel, i oni se mohou občas splést.

Neustálé bombardování

Již jako malým dětem nám rodiče říkali rčení: „Stokrát opakovaná lež se stává pravdou.“ Dnes musím uznat, že to neříkali pro nic za nic. Na této větě budovalo propagandu několik režimů, například i nám známý ruský socialismus. Nemusím zdůrazňovat, že se jedná o skutečně mocnou a nebezpečnou zbraň, u které je velmi obtížné odhalit falsifikaci. Většinou tato dogmata na nás útočí ze všech stran a je velmi obtížné jim psychicky vzdorovat.

Charakteristika dezinformace

Naštěstí existuje pro nás, běžné lidi, jednoduchý pomocníček, dle kterého můžeme falešnou zprávu snadno odhalit. Autor mnohdy potřebuje, aby se zpráva dostala do rukou co nejvíce čtenářům. Proto titulek zvýrazní nepřehlédnutelnými velkými písmeny, pod který umístí přehnaně upravenou fotografii a celkově první dojem ve vás vyvolá dosti radikální (převážně negativní) emoce.

Další bod k zamyšlení je obsah článku. Skutečně se jeho téma drží toho, co sliboval nadpis? Zdají se vám fotografie podezřelé? Pokud vám přišlo, že autor psal věty páté přes deváté a často opakoval klíčovou informaci, máte důvod se domnívat, že se jedná o dezinformaci. Jakmile důkladně obsah prozkoumáte, zkuste věnovat pozornost samotnému autorovi. Pokud autor prozradil svou identitu a adresa zdroje nezní nikterak podezřele, existuje malá šance, že by zpráva skrývala nekalé úmysly.

Jak proti těmto zprávám bojovat?

Určitě jste v průběhu čtení článku vyvodili nějaký závěr, čemu se zhruba vyvarovat a přikládat větší zřetel. Nakonec si ještě povíme, jak proti zprávám tohoto typu bojovat. Mějte na paměti, pokud jste chybnost článku odhalili vy, nemusel ji odhalit někdo jiný. Důležité je obsah hned nesdílet, jelikož pokaždé se může najít člověk, který jí uvěří.

V dnešní uspěchané době internetu není vždy jednoduché rozeznat pravdu od lži. Doufáme, že díky nám jste se posunuli o pár kroků vpřed a dokážete sami usoudit, jakým informacím budete důvěřovat a na jaké si dáte pozor. Informovaný člověk zpravidla působí daleko důvěryhodněji než člověk, který si není jistý vlastním tvrzením.

Autorka: Denisa Corridoni
Foto: www.pixabay.com