Jak správně kompostovat?

Máte zahradu a přemýšlíte, kam se zeleným odpadem? Řešení má jméno kompost. Jedná se o jednoduchou ekologickou aktivitu, která se vám v podstatě bez práce postará o zbytky z kuchyně, zahrady a třeba i něco dalšího – papírové obaly nebo kosti. Jak postupovat při založení kompostu a jak při jeho udržování.

Kompost je označení pro organickou hmotu rostlinného původu. Hmota živočišného původu se označuje jako hnůj – jedná se spíše o trus hospodářských zvířat. Někdy se to může tak trochu prolínat, protože do kompostu, byť je rostlinný, můžete dávat i zbytky jídel, například kosti nebo pokud máte nějaké menší hospodářství, tak dokonce i výkaly od slepic nebo od králíků. Přes zimu do něj můžete klidně i sypat popel ze dřeva (nikoli z uhlí).

V zásadě máte tři možnosti, jak kompost založit. Za prvé, to nejjednodušší, ale nejméně elegantní řešení – volně ležící kompost. Ten nebývá ničím ohraničený. Jedná se o místo na zahradě, na které prostě házíte trávu, listí a zbytky z kuchyně. Další řešení, stále velmi jednoduché, je dřevěný kompost. Jedná se vlastně o nějakou ohrádku složenou z latí nebo desek. Rozměry kompostu? Pokud nejste průmyslový zpracovatel trávy nebo nevlastníte sad či něčeho podobného, bohatě vám postačí například 1,2 m x 1,2 m a výška 0,7 m. Ne vždy platí, že čím větší, tím lepší. Důležitý je k němu dobrý přístup a vzdušnost. Kompost nesmí mít neprodyšné stěny, potom by mohl zahnívat a neprobíhaly by v něm ty správné chemické a biologické reakce. Kompost se musí dotýkat země – hlíny. Nemůžete jej stavět například na betonu nebo na dlažbě. To by ztrácelo smysl. Poslední, dne velmi využívanou možností, jsou potom plastové nebo kovové kompostéry, v nichž humus dozrává za 8 až 10 týdnů, na rozdíl od klasických, kde tento proces trvá 6 až 12 měsíců. Tyto kompostéry jsou ovšem dosti drahé a nedá se říct, že by byly o tolik lepší než ty běžné dřevěné.

Co do kompostu dávat a nedávat? Pokud se nám kompost dotýká své spodní straně zeminy, můžeme dolů položit jako základ nějaké větší a tvrdší odpady, například jemné větve nebo odřezky. Později bychom se takových materiálů měli vyvarovat. Pokud ale budou naspod, udělají více užitku. Během kompostování bychom se měli vyvarovat vyhazování jednoho typu odpadu ve velkém množství. Například samá tráva nebo samé listí. Klasické hospodářské poučky totiž říkají, že je důležité zachovávat rovnováhu mezi hnědým a zeleným odpadem. Hnědým myslíme například to listí a zeleným například trávu. Takže promíchávat! Jednou za čas můžete konzistenci hmoty zkontrolovat. Neměl by být nasáklý vodou, ani se po rozdrcení v ruce sypat. Měl by držet tvar jako plastelína. Co do kompostu rozhodně nepatří? Umělé odpady jako například kovy, sklo, plasty nebo většina typů papírů. Můžete tu dávat papíry pečící nebo papírové ubrousky, které se snadno rozkládají. Rozhodně ne křídové nebo lesklé papíry. Někdo dává na kompost i skořápky od vajíček, ale to nedoporučujeme, protože jejich rozklad je zdlouhavý a narušuje to konzistenci. Někdo říká, že by se nemělo dávat ořechové listí, ale pokud je to v rozumné míře, může se v kompostu vyskytovat i to.

Autor: Martin Jašek
Foto: www.pixabay.com