Baba – přírodní památka

Přírodní památka Baba a její okolí můžete rozpoznat velice snadno, a sice díky typickým strmým srázům. Ty jsou otočeny směrem na východ a jsou charakteristické žlaby, roklemi a mírnými zářezy.

Vzhledem k tomu, že se zde ve větší míře střídají stinná místa se slunnými, není vůbec divu, že mikroklima je na tomto území je velice pestré. To samozřejmě nahrává větší diverzitě v rámci fauny, a hlavně flóry.

Nejde o nedotčenou krajinu

Na území naší vlasti se nachází jen velmi omezené množství míst, která by ještě nedokázal ovlivnit člověk. Je sice pravda, že na Babě existují složitě dostupné plochy, kde se lidský faktor prakticky neprojevuje, nicméně jich není kdovíjak velké množství, spíše jsou v menšině.

V dávných dobách se v této oblasti vyskytovaly husté lesy, ale ty jsou již dávno vykácené. Hlavní město se potřebovalo rozvíjet a bez dřeva to prostě tehdy nešlo. Lesy však byly nahrazeny poli, vinicemi, pastvinami a sady. Zdejší oblast byla osídlena již v pravěkých dobách, ovšem pastevecká a rolnická činnost tu začala až v dobách neolitu. Vzhledem ke skalnatým svahům se v této oblasti dařilo pěstitelství mnohem méně než třeba pastevectví. To zde naopak bylo docela intenzivní, což mimo jiné mělo za následek i snížený rozvoj keřů. Pastevectví v oblasti Baba probíhalo ještě do první poloviny minulého století, kdy začala výstavba železniční trati vedoucí z Prahy do německých Drážďan.

Stepní hmyz

Mnoho zajímavých zvířat na tomto území nežije, nicméně na druhou stranu se jedná o místo s velkým výskytem hmyzu, a to takřka všech skupin i podskupin běžných pro naše zeměpisné šířky. Valná část druhů se tady živí hlavně trnkami. Jde primárně o Nordmannia acaciae, Thera rupicapraria nebo Babta pictaria. I z tohoto důvodu si přírodní památku Baba oblíbili mnozí entomologové. Vzhledem ke krásnému a zajímavému prostředí se však rádi zavítají i mnozí turisté.

Autor: Tomáš Bajgar
Foto: Licence Creative Commons, autor díla ŠJů - Wikimedia Commons